Každá budova v sobě skrývá tajemství

Každá budova v sobě skrývá tajemství…Když se nad tím zamyslím,tak musím uznat,že na tom něco je.
Jdete po ulici v sychravém zimním večeru a díváte se kolem sebe,cítíte,jak na vás dýchá tajemno.Před očima se vám míhají „činžáky“,elegantní renesanční domy,kostel se záhadnou aurou a jiné,ne podřadnější,ale jinak zajímavé budovy.Pokud například procházíte temnou uličkou s jednou pouliční lampou unavenou svou prací,začne vám být teskno a v hrdle se usadí svíravý pocit.Podvědomě se rozhlížíte kolem sebe a čekáte zda v nějakém z těch domů nezačnou vít psi či se v arkýři neobjeví bílá paní.Pomýšlíte na to,jaká tajemství se skrývají za těžkými dveřmi každého z nich::Najednou vám hlavou prolétnou všechny strašidelné pověsti,co jste slyšeli a přemítáte zda nejsou pravdivé.Zda se opravdu v útrobách domu neskrývá ohnivý pes či nebožtík,který každou půlnoc opouští záhrobí a prochází se po ztemnělé půdě.Též si vzpomenete na ty pověsti,kde se nakonec najde nějaký ten poklad pod uvolněným prknem nebo v komíně.A ohlížíte se jestli za vámi nejede pekelný kočár pro nějakého těžkého hříšníka.Víte,že je to nemožné,ale tajemství těch domů,jejich magická aura vás tlačí k absurdnímu přemýšlení nad „babskými povídačkami“.Najednou jste tak sami a ani slabé světlo té jedné pouliční lampy nerozežene váš strach.Máte chuť otevřít aspoň jedny dveře a proniknout do tajemství onoho domu.Chcete se projít po půdě,kde pod vaším krokem vrže každé prkno.Snad doufáte,že potkáte právě toho nebožtíka v bílých punčoších co hlídá svoje obydlí i po smrti.Toužíte proniknout vší tu temnotou a možná objevit poklad pod prknem v kuchyni.Bojíte se,ale zvědavost vás žene dále.
Každý koho se zeptáte vám odpoví,že tajemství jsou od toho,aby byla rozluštěna.Protože právě ta naše,někdy i dost neurvalá vlastnost,nám káže,aby to takhle bylo.Odjakživa nás přitahuje vše co se nedá přejít mávnutím ruky či úplně jasně vysvětlit.Domy by možná ani neměli žádná tajemství,pro nás tak atraktivní,ale lidé vytváří svět a do něj rozhodně patří.Představy to,že duše nemáme,jen my,ale i ty nejobyčejnější věci,dělají život krásnější.Kdo by chtěl bydlet v domě bez určitého kouzla.Každou stavbu tvoří její tajemství,proto existují domy působící vesele,tajemně až strašidelně či konzervativně.Nesou si je s sebou a formuje to jejich charakter.