V kostele

strom v kostele


vyhání hubeným podzimem


listy okny ven


na světlo zamknuté klíčem


antizraku





zatímco svatostí


v dřevených šatech


otáčí se k oltáři slunce


slepeckou holí


hříchem a bez zázraku...





ten bezmocný podzim


hubený jako tyčka





prostředník koho že?





člověka...