Diagnóza: člověk

Nechci, myslím na Tebe

A trhám z vášně plod –

Nejvyšší a nejtěžší čeká v pekle schod,

Vyhřezlá jak v záhrobí

A srce mé ti napoví –

Rozedraný slaný kámen z moře –

A je se mnou ámen.

Proskok dolů do propasti,

Kde splétají se špatné mravy

A z depresí vykrájené

Schizofrenní smutné stavy.

 

Koho skolí vnější svět tak ho vnitřní nespasí –

A když je duše dál než hlava,

Zbývá mnoho do spásy.

 

Diagnózy okolí duše i srdci zabolí

A zmatek, co uvnitř vládne,

Sílí za noci i za dne.

Čím víc to lidi odmítají,

Tím skutečnější jsem a vzdálená,

Ačkoliv sním v bolestech vyčerpaná – a zmatená.

Sex,touha spát a v lásce žít a o nemožném dál si snít,

Milovat a milována být – a bez materialismu v dobru bdít!

 

Nepočítat halíře, jíst z jednoho talíře,

Dávat si jen to, co máme –

Často toho není málo,

A prožívat to, co ve snu

V duši, v těle dlouho zrálo…

 

Skomíráme, pomalu a zůstávají obaly,

Jak jen jsme to dosud zvládli, jak jen jsme to ustáli?

Už chci žít a neposlouchat, co kdo tak rád „radí“ ,

Raději poslechnout ďábla, co nás tak rád svádí.