V minulých myšlenkách

Jak popadané listí šustí v ulicích

Jak ostrý slunce jas co bodá

Jak soudce zradu tušící

Jak myšlenka co hlodá

Pochybnost zžíravá

Neústupný strach

Jak rozklad čených děr

Měnících se v prach

Tam v plamenech zděšení dává se na útěk

Nemá však tušení že příjde vztek

A pak strach ovadne

Zůstané zklamání

Pouto je rozpleteno

Zbývá jen hledání