TRAUMA (syndrom) BÍLÉHO PLÁŠTĚ

Z cyklu "Bájivé vyprávění starců"

Tak je pojmenována jakási obava až strach, při návštěvě jakéhokoliv lékařského zřízení, o kterém pacient často ani neví a při kterém se mu měřitelné hodnoty ku příkladu tlaku krve,  tepu, často i teplota  zvýší, takže pokud se na tento stav nebere zřetel naměřené hodnoty jsou neskutečné a mohou mít podstatný vliv na závěr vyšetření.

Ale je toto jediné trauma, které pacienta (od pacies = trpělivý) mohou ve zdravotnických zařízeních potkat?

Tak třeba já jsem vypozoroval, že mi velmi záleží na úpravě lékaře. V současné době mnozí se odklonili od klasického bílého oblečení a po vzoru svých západních kolegů někteří dávají přednost společenskému civilnímu oblečení, včetně pestré vázanky nebo dokonce motýlka. I když opomeneme, že nepřichází do styku s vyloženě infekčními pacienty, přece jejich styk  s nemocnými,  je větší než u ostatních . Jak často jejich obleky putují do čistírny? Moc toto zanedbání hygieny nevylepší ani bílý plášť, který zpravidla tito „civilní“ lékaři, většinou ležérně nedopnutý částečně překrývající oblečení. Kdesi jsem četl, že nejvíce mikroby zamořená je vázanka a ještě více motýlek. Tím, že jsou nejblíže úst a nosu a také proto, že ty se spíše jen mění, než se dávají do čistírny.

Ještě se domnívám, že pracovníků, u kterých se předpokládá jistá sterilita, by se neměly vyskytovat prsteny, náramky, náhrdelníky, ba ani hodinky. To ale platí i u kuchařů a kuchařek. Ale i ve vysílání v televizi toto přímo ignorují. Že tato tvrzení považujete za přehnaná? Prosím. Sundejte si hodinky a přes lupu si prohlédněte některé záhyby! Nevyjdete z údivu.