Odpolední deprese

Prostě se zatmělo
před očima černé nic,
hledím ti na tělo
a vím,že chci tě víc,
... A víc.

Mysl radši umažu si vodkou
bych sebe neviděl,
sekám jednu chybu za druhou
ztrácím tě,
sám sobě nepřítel.

Blil bych nad svou tupostí
vyměnit lásku za láhev
odříkat si malé,i ty velké radosti,
kvůli chlastu,co chutná jako krev.

Piju svou blbost dál
a proč vlastně žiju?
... všechno jen podělám.

Jsem looserů král
až do dna to vypiju,
když s chlastem den vítám.