Ladova zima
Ladova zima
Bílé kopečky smetany sypané do kotlíku
jemně jako by praštěly - stříbrně zrní ba studí nosy!
Ujíždíme po nich a srdíčka nám hřejí mládím
Prostí a bosí v myšlenkách - dávno už tomu bylo
Takhle že to pan Lada maloval?
Sněhuláci mrkví nosy uhlík z očí
starý kastrol místo čepice
hrají s námi koulovanou jako kdysi vprostřed vesnice
Rybník vrba košatá
starý vodník třesoucí se nad ledem co mi dětska dovedeme!
Pohádkové vyprávěnky - tetky nad peřím co derou
"Kterou dnes?" Mikuláš ztratil plášť vzal tě čert do pytle strašpytle!
Špalíček co byl pastelkou papír od starého hokynáře přísné tváře
a čarami náhle vzniká celé vyprávění. Že není?
To ví maličký klouček, Lada Josífek to jekdo tyhle vyprávěnky střádá
až tady nebude My budem advent mít
a zase budem snít nad kopečky bílé smetany co jemně sunou se do kotlíků
Studí nám nosy, ale to nevadí jsme bosí v myšlenkách
ještě včera dopekli jsme zbylé brambory v ohništi pastvišti krav a koz se brodili
teď hostíme advent dáme mu po kousku z obrázků ke snovým zastavením
Zazvoní zvonek a vstoupí Vánoce.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.