Domov

Co to vůbec je domov?

Asi se nehodí začít otázkou na začátek, ale těší mě začínat otázkou, protože jinak by vlastně ani začínat úvahy nemohly. Čím jiným začínají Vaše úvahy? Zastavíte se z těch všednodenních obstarávek, sednete si do pohodlného křesla a začnete přemýšlet. Vlastně to vyžaduje trošku úsilí a není to "odpočinková činnost", ba právě naopak. Podle mě nemůžete jinak začínat své úvahy. Uvaříte si šálek pravého sypaného čaje a uvolníte se. Začnete přemýšlet a v souvislostech, se Vám začnou rodit nápady a myšlenky.

Sedíte tedy s šálekm horkého čaje pohodlně usazeni v křesle a můžete začít přemýšlet. Ale asi by Vám něco scházelo. No to podstatné a nejdůležitější. Scházelo by Vám prostředí. Prostředí útulného domova, kam se každodenně vracíte, tam kde bytujeme, tam kde bydlíme, tam kde přežíváme. Stejně i ostatní lidé někde bytují, někde bydlí a někde přežívají. I lidé bez domova jsou někde "doma", tím nemyslím mezi 6 stěnami, s nábytkem, atd. ale někde přebývají, někde mají své bydliště, kam se vrací, kde spí a kde je jejich "útočiště", jejich "výsostné teritorium" kam cizí nemůže, ale jen za jistých předpokladů.

Tak tedy, co je doopravdy domov?

Je to tam kde spíme (to ať je to pod mostem, nebo u popelnice, na lavičce u nádraží a nebo v luxusní vile, přepychovém bytě, nebo v interhotelu)? To asi ne. Je tedy domov to, kde jíme, a spíme a kde se setkáváme s rodinou? Také ne. Tak co je tedy domov?

Podle mě je domov tam, kde jsme jaksi distancováni od okolního světa právě naší individualitou, kterou vědomě nechceme sdílet nic s ostatními. Zde hledáme právě naopak útočiště nás samotných (individuí) proti "veškerenstvu živoků", tedy lidí, kteří nás neustále ohrožují. Zde nalézáme stále plápolající krb hřejivého tepla pro nás, to co nám dodává pocity bezpečí, míru, klidu, harmonie, naší činnosti. Zde máme "své předměty", které užíváme, naše knížky, naše oblečení, "naše jsoucna". To bylo trošku odpoutané, nicméně nechal jsem se "unést" prožíváním toho, co je domov.

Domov tedy může být například jednopokojový byt, nebo třeba místo, které má několik pokojů, avšak nalézáme v něm vše, co pro svůj život potřebujeme.

Domov je symbolem klidu, míru, bezpečí, a třeba i poklidného spánku, nebo jiných činností.

Domov tedy není luxusní vila s výřivou vanou, saunou, posilovnou, golfovým hřištěm, když tu nenalezneme pokoj, klid, mír, lásku, porozumění, nebo třeba i vlastní "já".

Vlastně tedy celý problém typu "Domov" je filosofickým problémem, a nebude snadné ho řešit, pouze jsem jen nastínil některé aspekty toho, jak domov vidím já. Tedy každý na tomto světě by měl míti domov/tedy žádní bezdomovci by de jure naměli existovat, nicméně de facto je to opačně/.

Ať je to "típí", nebo stan, karavan, přísteší z rákosu, nebo třeba "betonové králíkárny" se spoustou kójí a "přirádek", ale také třeba rodinný dům, prostě tam, kde nalézáme atributy a specifika domova, tam je náš domov. Třeba to ani nemusí být tam, kde jsme to již nalezli, kde v současnosti bydlíme, a třeba to ani neexistuje.

To je velmi nesnadné a na otázku co to vůbec je domov se nemusíme třeba ani dobrat odpovědi, ač se jakkoli prostá tato otázka zdá.