Maketa

Okno otevřený,hlava plná.

Ted určí mi směr Dým z cigarety

Kam dívat se,

když všechny moje světy

pláčou.

 

Přicházíš.

 

Pláčou a pak se zase smějí.

Zavři dveře a pojd už dál

pojd dělat věci, co normálně se dějí.

Šeptej mi do ucha

utírej nádobí.

Schovej mi do dlaní

začátky slov,

který mě ubrání.

 

Ocházíš,

je mi to k smíchu.

Rozevřu dlaně a v tomhletom tichu,

si znovu a znovu přečtu, co jsi mi psal,

hlavou mou pomatenou,

když jsi se vzdal.