Pro mámu

Před sebou mám papír a v ruce tužku držím,

chtěla bych Ti něco napsat,už to v sobě neudržím.

Bude to pár řádků,budou to pouhá slova,

ale pamatuj si,že Tobě je řeknu zas a znova.

Jsi to právě TY,kdo mi dal první šanci žít,

za to jsem Ti vděčná,bude Tě navždy v srdci mít.

Vážím si Tě jako člověka,vážím si Tě jako svý mámy,

mrzí mě ty hádky,co byly mezi námi.

Mrzí mě ty problémy,co kvůli mě máš,

obdivuji Tvoji sílu,ty mi nejvíc pomáháš.

Jsi pro mě to nejdůležitější,co v životě mám,

z očí slzy mi tečou,když se s Tebou pohádám.

Tys mi ukázala jak a kterou cestou jít,

z počátku jsem Ti nevěřila a chtěla jsem odejít.

Zjistila jsem,že stále ve všem pravdu máš,

TY jediná mě vnímáš,TY jediná mě posloucháš.

Posloucháš mě celým srdcem svým,

už jsem to pochopila,konečně to vím.

Proto Ti musím říct,jak moc Tě mám ráda,

beru Tě jako mámu ,jako dobrého kamaráda.

Jsi úžasná,skvělá,legrační a jenom moje,

já jsem zas problematická dcera tvoje.

Už vím jak věci chodí,nejsem malé dítě,

poperu se s životem a rozpletu ty zamotané sítě.

Tobě můžu děkovat od rána do večera - celý svůj život,

ty jseš TA,která mě naučila létat - jsi můj osobní pilot.

Proto děkuji Ti za vše,hlavně za to,že JSI,

nevyměnila bych Tě za nic - to pamatuj si.

Doufám,že mi časem odpustíš vše,

já Tě mám totiž ráda - a to nadevše..