Jeden den bez internetu je pro mnohé z nás noční můrou

Sedm hodin, zvoní budík. Mohl bych vstát později, ale online hry čekají. Musím přece využít příležitosti, abych neztratil přední místo v tabulce. Ještě, že rodiče a sestra už odešli, jinak bych měl po zábavě. Nemají pro onlinovky pochopení. Snídani jako obvykle nestíhám, spěchám na autobus, abych stihl vyučování. Dějepis - referát! Divím se, že paní učitelka nepřijímá mou omluvu, že nešel internet. Prý se referáty dají dělat i z jiných zdrojů. Na moje argumenty týkající se srovnávání rychlosti internetu a vyhledávání v knihách, natož pak shrnování informací z nich, jen odmítavě kroutí hlavou. Díky zapisování známek na internet před rodiči pětku neutajím. V něčem je ta rychlost nevýhodná! Po škole natěšeně běžím domů. Chci se podívat na Facebook, kolik lidí zmáčklo "like" u mojí nové fotky a co mi Lucka odepsala na komentář k jejímu statusu. Zapomněl jsem na zítřek zarezervovat místa v kině, tak to bych také rád stihl. Klikám na ikonku, která mě má spojit se světem. Vítá mě nápis "server nelze načíst". Znovu se zkouším připojit, ale nic. Zrovna teď! Co budu dělat? Chtěl jsem stáhnout ten referát na zítřek, zvýšit si levely a zarezervovat kino. Jak budu trávit zbytek dne? V knihovně mají zavřeno, takže pětka je jistá. Na kino nemám kontakt a nepojedu tam, je daleko. Neposunu se níž jen v tabulce, ale i v očích ostatních. Achjo! Neměl bych na ten internet tolik spoléhat.

Když si můj bratr tento sloh přečetl, urazil se.