Přítomnost je stále

Minulost neexistuje – je to něco, co bylo, ale už není. Tedy to už v pravém slova smyslu neexistuje. Ani budoucnost neexistuje, je to něco, co teprve bude, čili to ještě neexistuje. Je vlastně stále jen přítomnost. Vše, co v tuto chvíli dělám, se děje v přítomnosti. I to, co jsem kdysi dělal, se dělo v tehdejší přítomnosti, a dokonce i to, co budu teprve dělat, se bude dít v té budoucí přítomnosti. Je jen to, co právě je a já jsem jen to, co právě jsem, ne to, co jsem kdysi byl anebo to, co někdy budu. Žijeme vlastně v trvalé přítomnosti, přítomnost je sice právě jen teď, ale je vlastně neustále, protože naše existence není možná jinak, než v přítomnosti. Ve chvíli, kdy umřu, skončí moje přítomnost, ale dokud žiju, žiju v přítomnosti a jsem její nedílnou součástí.

Takže popírám, co jsem napsal v předchozí úvaze – přítomnost ne že není, ale naopak je neustále. Je tedy věčná…