Goodbye My Friend

Probudila jsem se, když za tebou zaklaply dveře a zvuk se nesl prázdnou chodbou. A pak bylo naprosté ticho. „Tohle bude horší než rozchod“ Hlavou mi proběhlo tohle přirovnání, vlastně ani nevím proč, ale je to tak.. při rozchodu odchází láska, která evidentně nebyla tou pravou. Po čase je člověk, přiznejme si, vlastně rád. Cosi v tom vztahu nehrálo a nestálo za to bojovat, na co to zbytečně rozebírat.
Tohle bude mnohem horší než rozchod, protože právě teď odešel můj přítel.
Pravý, nejlepší přítel = Přátelství, důvěra, porozumění, láska, schopnost naslouchat, podpora, upřímnost, obětavost, vzpomínky, smích, …
Všechny vzácné vlastnosti světa, v jejichž stínu lze snadno zapomenout na špinavé nádobí a rozkopané boty, které jsi tady nechával pravidelně, a občas mi připadalo, že i naschvál.
Neumím si představit, jak dneska, nebo kdykoliv jindy, ráno vstanu a z vedlejšího pokoje se neozve „dooobrý den“ .
Nezapomenu na naše filozofické večery u vína, půlnoční výstupy na Vyšehrad, hromadu focení, na naše stěhování během 24 hodin, tvoje nenapodobitelný vtípky a sakra,i na ten buřtguláš! na tvoje hecování, houpání na Žofíně, shánění blejzru, na neustálé pouštění klipu PSH a všech „našich“ co znám už nazpaměť. Nezapomenu na všechny společný zážitky, ale třeba ani na to, jak typicky se tváříš, když něco víš líp než já a nebo styl, jakým říkáš po telefonu klientům nashledanou. Teď nevzpomínám jen na dva roky spolubydlení, ale vůbec na celých devatenáct let, co se my dva známe.
Někde jsem četla, že člověk v životě potkává jenom dva typy lidí. S prvním typem se potkává proto, že mezi sebou nemají něco vyřízeného a budou se potkávat dál, dokud si to nevyřeší. Tím druhým typem jsou přátelé a důležití lidé, kteří do jeho života patří a mají místo v jeho srdci. Tyhle lidi zákonitě potkávat musí.
Takže i když vím, že teď už jsi jednou nohou v Londýně, tak se zase potkáme. Je jedno kdy a jedno kde. Včera jsme si řekli, že se neloučíme navždy. Zároveň ale nevíme na jak dlouho. Na to setkání se už teď těším!
Včera jsme se to snažili odlehčit a taky dobře víš, že nikdy nedokážu říct všechno to, co bych ráda. Papír snese všechno a proto ráda píšu…
V mém životě nemám štěstí na lásku a fungující partnerské vztahy,ale jsem si jistá, že tohle mi v životě vyvažují přátelé. Takoví, na které se dá spolehnout a kterých je na světě strašně málo. Je to dar, že takových přátel mám několik, a jeden z nich jsi ty.
Chci ti poděkovat hlavně za to, že jsi tu pro mě byl vždycky, když jsem potřebovala podpořit a rozesmát. Díky za to, jaký jsi a že si na nic nehraješ. Díky za to, že tě znám a mám. Znamenáš pro mě strašně moc! Upřímně si přeju, ať se ti daří kdekoliv na světě a cokoliv, do čeho se pustíš.
Brzy nashledanou. J.