první psaní

Začalo to asi před třemi měsíci když jsem propukl do hluboké deprese. 14 dní jsem uvažoval o tom jestli se zabiju. Nikam jsem nechodil a neměl jsem náladu na nikoho.
A v tu chvíli se ukázal můj bratr. Povídá "chceš se zabít tak dělej zabij se ale udělej to. A nemluv jenom o tom."
Když to říkal tak mě to tak nasralo že mluví pravdu ze jsem se rozhodl dál bojovat s obyčejnými problémy se kterýma se v životě potkávám. Taky mi říkal "Zkus žít krok po kroku. Co třeba.... zítra si dát dobrou snídani." Tu noc jsem šel spát pln různých myšlenek proc tu sakra jsem? Nic kloudného jsem nezažil ani jsem se nijak nepodílel na jakémkoli úspěchu. TAK PROČ???? dokud jsem neusnul.
Ráno jsem se probudil a měl jsem dojem jako bych nespal, pořád dokola ty samé myšlenky. A přitom jak jsem ležel na zádech a koukal na svůj strop zateplený polystyrenem. Tak mi to najednou docvaklo jsem tady na tom světě abych žil abych se radoval z různých maličkostí, které denně zažívám. A tak jsem v tom zápalu, který se ve mně vzbudil, napsal na ten bílí polystyrenový strop nápis rudou barvou "ŽIJ pro sebe NÉ pro druhý. A začal se tím řídit. Tak jsem se oblékl skočil do krámu a nakoupil si suroviny na velkolepou snídani plno sýra, masa, pečiva a zeleniny. pěkně si to připravil na talíře a donesl si to do obýváku. Musím uznat ze jsem si takhle nepochutnal snad nikdy. Nešlo ani o to jak to chutná ale jak jsem se při tom cítil nehledě na to že si pochutnala i celá rodina. Byl to skvělý opojný pocit zadostiučinění.
Ten den byl v celku všední, ale mě bavil. Od té doby jsem se na svět koukal od základu jinak.
Uspořádal jsem Larp, který si všichni chválily. Potkal jsem super nový lidi a deprese se vytratily . Užil jsem si Vánoce a Silvestra i přes malé rodinné neshody.
A dokonce jsem se dokázal postavit lidem, kterých jsem se bál.
Je to skvělý když si něco člověk užije nehledě na to jak se na něj koukají. Užít si to po svém.
A tak se dostávám ke statusu své kamarádky
„kamarád se kterým jsem nikdy nespala“
Ten den byl obyčejný a přesto dokonalý, ten den mi začalo vše na novo, vše jsem hodil za hlavu a ŽIL
Před tréninkem když jsem seděl v autobuse vedle bratra a psal jsem oné kamarádce jestli u ní můžu přespat a že se tam dostanu o půl jedenácté večer, tak mi přišla odpověď že bude moc ráda a ten čas je ideál. V tu chvíli jsem byl rád protože se nemusím tahat domů do Jablonce a pak popřípadě pěšky do Janova. Ještě tu byla možnost přespat u mámy v podniku.
Trénink jsem si patřičně užil, příjemné fyzické vysílené do až do pocitu štěstí.
Když jsem dorazil ke kamarádce byl jsem šokován skutečností že je přítomen jistý kluk. A nebyl jsem si jist kde budu spát. Zároveň mě překvapilo, že je kamarádka opilá, ne moc ale v náladě ano. Opila se červeným vínem které přinesl zmíněný kluk. Bylo mi nabídnuto také.
Ta deci a půl červeného mi bohatě stačila abych se dostal do patřičné nálady po celodenním půstu od jídla a fyzické námahy.
Dodalo mi to patřičné odvahy a víc se mi rozvázal jazyk.
Koukli jsme na film a mě bylo jedno jestli tu ten týpek zůstane nebo ne. Dál jsem se bavil filmem a smál se, občas vtipný komentář k nějaké hlášce.
Po do koukání na film přišel čas spát. Kamarádka vyprovodila toho svého kamaráda, zapnula do pozadí jiný film a svítící berušku která zářila noční oblohou po celém pokoji.
Chvíli jsme si povídali a koukli ještě na par videi z youtube.
Na jedno půl zabušení srdce mi probleskl hlavou nápad
„Dlouho jsem neusínal vedle někoho, byla by příjemná změna usínat v obětí někoho tak něžného a krásného jako moje kamarádka.“
Nějaký ten okamžik jsem si dodával odvahu.
Do chvíle kdy jsem to vyřkl a ani to pořádně nepromyslel vylétlo mi to z úst jako střela.
Reakce byla jen smích s otázkou jak si to představuju? Trochu mě to zarazilo, měl jsem nutkání na to zapomenout ovšem řekl jsem si NE dohraju to do konce buď do kladné nebo záporné odpovědí. Povídám „ normálně zády ke mně“ Odpověď byla kladná. Lehla si ke mně zády přitulila se a pomalu jsme usínali.Nejsem zvyklý takto usínat tak se mi šlo spát hůř ale po celodenní únavě jsem usnul rychle.
Jenže to mi nestačilo z tepla jejího těla a její vůně se mi zatočila hlava probudil jsem se a já po ní zatoužil bylo to intenzivní a vzrušující zezačátku jsem začínal nenápadným hlazením po bříšku rukách a nohách. Přičichávání k ní a nasáváním její vůně z vlasů. Jak mě se motala hlava pomalu to bylo jako bych pozoroval svoje tělo jak si děla co chce. Naprosto omámen.
Z ničeho nic se lehce pohnula a malinko změnila polohu. Vrátil jsem se do reality a převzal jsem nad svým tělem opět kontrolu. Hlavou mi letěli otázky co to kurva dělám tohle není dobrý ani správný je to přece moje kamarádka a já nikdy po ní netoužil tak proč teď? Kdybych mohl tak se profackuju. Nechal jsem toho a sváděl vnitřní boj snažil se zase usnout zavřel jsem oči a vrátil se chtíč vniknout do ní dat jí potěšení a náležitě si to užít. Začal jsem troufalejšími dotyky, hladil jsem jí pod ňadry i na bradavkách. Lehce jsem jí hladil po zadečku a přes kalhotky po její sladkosti.Prolétlo mi hlavou náš rozhovor co má ráda v sexu který se nedávno uskutečnil. Tak jsem jí políbil na šíji a na ouško a pod ouško. A znovu a znovu. Vydraly se z ní skoro neslyšné sténaní. A to jsem věděl že je moje.Začala se mi tisknout zadečkem na můj úd, mě ovládla emoce chtíče skrz na skrz a pocit opojného vítězství.
Otočila se na záda a já jí začal líbat na krk následně na její krásna malá prsa.
Rukou jsem jí zajel do kalhotek a cítil jak je vlhka vklouznul jsem do ní jedním prstíkem a z ní vyšlo krásné zasténaní. Sundal jsem jí kalhotky a sobě trenky z ničeho nic měla před sebou šprcku.
Na chvíli jsem se stáhnul pro nasazení ochrany jenže v tu chvíli mě zklamalo mé mužství nechtělo se stopořit. Prolétlo mi hlavou co když to je osud a že se s ní nemám vyspat.
„možná by jsme to neměli dělat“ povídám a ona na to
„na to už je trochu pozdě“
Ochrana mi pomalu sklouzávala z povislého údu. Říkal jsem si co teď? Společně s tím jak jsem se snažil si opět natáhnout ochranu. Pak mě to trklo jako když se v animacích nade mnou rozsvítí žárovka. Máš ruce, jazyk, prsty, tak to sakra použij.
Začal jsem jí hladit, líbat a prstit. Byla čím dál vlhčí a sténala o Odina jak krásně sténala. Začal jsem se vzrušovat. Neváhal jsem a chutnal jsem z její sladkosti a vniknul do ní. Byla to tak nepředstavitelná nádhera, dva roky absence a teď tohle měl jsem dojem že jsem umřel a odešel do valhally. Nedá se to popsat slovy, na ničem jiném nezáleželo. Nezáleželo na jejím spolubydlícím který spal o patro níž ani na jeho společnosti. Zaleželo jen na tom aby si to moje nejlepší kamarádka užila. Aby vzdychala slastí a zažívala orgasmus za orgasmem.
Tisknul jsem si jí k sobě jako by jsme byli jedno tělo přirážel jsem a užíval si její slastné sténaní.
Držel jsem jí za vlasy a nechtěl pustit občas jsem zrychlil občas zpomalil neuvěřitelně jsem si to užíval a nechtěl nikdy přestat. Po nějaké době ani nevím jak dlouho to bylo se začala dostavovat únava a zároveň přibližovat mé vyvrcholení. 5íkal jsem si ne ještě ne, ne teď.
Tak jsem zpomalil a chvilku se jen mazlil. Hezky se usmívala a držela si mě u sebe ten obrázek mi bude vyset v paměti nadosmrti. U Haimdalových očí na ten úsměv nikdy nezapomenu.
Zase jsem zrychlil. Netrvalo dlouho a vybuchl jsem v přívalu orgasmu zustal jsem v ní a užíval si to. Cítil jsem jak se chvěje, cukalo jí krásně bříško. Nemohl jsem se toho nepopsatelného pocitu nabažit. Když jsme si zase lehli vedle sebe přišla od ní otázka.
„proč jsme se spolu nevyspali před pěti lety na halloweena?“ Na zlomek vteřiny jsem nevěděl co říct ale odpověď vyšla nějak sama „to jsem neměl ještě tolik zkušeností. Jenže realita je jiná, kdyby se to odehrálo před těmi pěti lety asi by jsme dnes nebyli takoví přátelé. A to je něco neocenitelného, toto naše přátelství.
Pak jsme usnuli v tom obětí jakém jsem usínali prvně jen celý nazí.Velice mě mrzelo ze jsem musel v sedm hodin odcházet. Chtěl jsem tam zůstat na pořád. Celý den jsem měl úspěšný. Vyřešilo se mi spoustu problémů.
Otázka jestli toho lituju? „ NE, NE a NE. Bylo to dokonalé a neuvěřitelné.
A jak říkám žij pro sebe ne pro druhý. Možná to zní sobecky ale musíte si to umět vyložit. Když chcete něčeho dosáhnout je to závislé na spokojenosti druhých lidí. Takže učiňte je šťastnými a výsledek se dostaví sám. Ještě nikdy v životě jsem nelitoval možných chyb nebo věcí co jsem udělal ale vždy budu litovat toho co jsem neudělal a měl. A na závěr pro mou kamarádku nebylo to naposled ale nebude to hned. Ne hned.