Smutná dívka...

Smutná dívka...

Anotace: ...je na světě vůbec nějaká???

Když jsem se rozhodoval jestli uveřejním tuto úvahu, říkal jsem si, jestli jsou vúbec ještě nějaké smutné dívky...???

Asi možná ano...Ty ať pak raději nečtou tuto úvahu, protože sami sebe poznávat nemusejí...Ale jsou i dívky veselé a štastné, které by si tuto úvahu přečíst mohli...Je určena právě jim, aby poznaly i opačnou stranu života dívek...

Smutná dívka je ta, která bloudí nocí ulicí, je to ta kterou nikdo nezná, která se prochází jako tělo bez duše a duše bez těla a je to přitom ona...Kdo se na ní dívá, na její prázdné oči???Odkud je, jak se jmenuje???Už se nedokáže radovat, je bez srdce, sama, sama...Má rodinu, přátelé, ale nikdo ji přesto nevolá,nikoho nezajímá, je osamocená a neviditelná...Dokáže pomoci, snaží se druhým vyhovět, umí milovat s vášní, ale nemá přitom koho...Je nešťatsná, smutná a pořád tajně pláče...Nemá nikoho kdo by jí objal, kdo by jí políbil...Když někomu otevře srdce, naplní se smutkem, slzami a trápením...Nemá pro co a pro koho žít, jen bloudí a bloudí...

Zdá se Vám, že jste v tom poznali právě sebe, nebo ubohou matku filosofii, která jen bloudí po nocích, s otevřenou náručí a která potřebuje trochu lásky, pochopení a přitom nežádá tolik...Jestli jste to právě vy, tak úvaha je určená vám, jinak nikomu... Ovšem proč jsou některé dívky a filosfie prostě smutné??? Proč je nikdo nemiluje, jsou sami a opuštěné a nikdo se o ně nezajímá a přitom jsou tak krásné a okouzlující...

Protože, protože, protože...Nikdo asi nezná odpověď na tyto otázky, ale přeci jen by mě zajímalo kdo vůbec dneska myslí na ty smutné dívky, které jsou snad okolo nás...A potřebují trochu lásky a porozumění???Ano potřebují...A mnoho...

Co říci na závěr úvahy??? Snad jen, že jsem se snažil trošku uvést do problému jak se někdo dokáže radovat a jiný nikoliv...Čím to je, a proč to tak je??? Kdo zná odpověď???

Já nevím...
Autor A.N.D.Y., 25.01.2007
Přečteno 404x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

copak si myslíš-s lehce matoucí naivitou-že smutné dívky zmizely postupem věků a jsou jen legendou??...copak vážně věříš,že takové dívky v ulicích nepotkáš??...nauč se pozorně se dívat kolem sebe.a pokud to nedokážeš,tak pro začátek stačí,když na seznamu zadáš do vyhledavače pojem sebepoškozování a projdeš pár blogů...i tam najdeš jednu ze skupin smutných dívek(čti si co píší do komentářů k fotkám a článkům...snad pochopíš)taky jsem nedávno pochopila,když jsem si to četla

17.06.2007 19:28:00 | ztracená

V této úvaze přesně vidím svoji nedávnou minulost a i minulost jiné dívky, která se stala mojí kamarádkou a obě jsme se dostaly ze stavu smutku, ale nikdy mě zase přepadne a to v dobu, když jsem sama ve tmě zabořená do myšlenek....moc hezky napsaný, dobře jsi to vystihl, zkus trochu více popsat ty pocitu, můžeš až do úplných maličkostí a bude to fakt super, ale přesto smekám klobouk...kéž bych někdy napsala něco tak dobrýho

22.02.2007 18:14:00 | arya

Tato úvaha,z pozice té dívky,patří spíš do oboru psychiatrie.Já vím,že doba je dnes těžká,vždycky byla nějaká.Spíš nelehká,než lehká.K mládí patří radosti, optimismus,třeba i rebelie,sobectví.Ale ne chmury.

25.01.2007 23:42:00 | Lota

ty jsi mě dneska někde viděl?

a víš, kolik je smutných hochů?
i ty sám jsi smutný, víš? jinak by si nevěděl, jak to všechno chodí, popsal si to přesně...

jsi smutnej vid? ted mozná ne, ale byl si!
a jsem ráda, že už nejseš ;)

pěkná úvaha, možná jí trochu více rozvést, ale i tak za 100%

25.01.2007 18:02:00 | pampeliška

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí