Život, slovo na 5 písmen

Když si řekneme toto slovo, nikdy nebudeme vědět co přesně znamená. Nedokážeme jej nadřazeně popsat. Vždyť, každý si může svůj život řídit sám, nebo je daný už od kolébky osudem ? Každopádně, každý máme ten svůj. Měli bychom se zajímat o svůj osud a né o osudy druhých. Máme si jít za svým snem a nebrat ohledy na okolí...

Jenže, jaký je smysl lidí,co se každý den na vlastní nebezpečí staví životu tváří v tvář a svádějí s ním nemilosrdnou hru osudu? Jaký je ten pravý důvod, proč se po pádu znovu postavit a jít s hlavou vztyčenou hrdě dál?

Každý život má miliony možností, jak ho lze prožít. Ale předem nikdy nebudeme vědět, který směr je ten správný, dokud něco nezkusíme. Určitě to zná každý sám. Rodiče nám mohou 100x radit, co máme dělat, ale my si to zařídíme dle svého. Buďto to vyjde, nebo přijdeme zpátky domů s hlavou svěšenou a řekneme ,,Měla jsi pravdu, mami." Důvod proč neposloucháme starší ? Každý si musí sám natlouct nos, aby se ze svých chyb mohl ponaučit.

Postavme se na vrchol kopce a rozhlídněme se okolo. Všude kolem nás, všude kam se podíváme, je něco, v čem je smysl života. Stoletý dub, co se tyčí nad vršky všech stromů a prokazuje tím úctu našemu světu. Kolik kyslíku nám asi tento strom vydá? Starý manželský pár, objímající se v parku na lavičce - život každého z nich má pro toho druhého smysl. Talentované dítě, které si každým dnem žije ve své hlavě sen o slavné budoucnosti - chvíle, která má smysl. Pejsek co pobíhá po louce a chlapec mu hází klacek - chvíle co stojí za to. 

Smích, pláč, smutek, štěstí, láska. Pocity které nás doprovází celý život. V 20 letech si uvědomíme, že už máme čtvrtku života za sebou a začneme plánovat. Jaký by to tak asi bylo mít svoji rodinu, vychovávat svoje dítě. Česat svoji holčičku do školky. Jaký by to asi bylo, když by Váš manžel přišel domů z práce a zavolal by ,,Rodino jsem doma!" Seběhli jste se v předsíni a šli dát svému manželovi/tatínkovi pusu na tvář. Oslavovat své první Vánoce jako rodič. Každý den, každý okamžik, každou vteřinou se dějí v našich životech věci, které za něco stojí, které nám dávají sílu v našich životech a lidé, kteří se stávají naších smyslem .

Lidé, které míjíme každý den a nikdy si nepředstavíme, že i oni prožívají své životy a možná, že se právě tito lidé, nenápadně vstupující do našeho života, jednou stanou naším smyslem a neodmyslitelně se v našich životech zapíší.
Na světe je mnoho nespravedlnosti. Život není spravedlivý a lidský svět je vlastně jen klubko smotané z lidských příběhů a osudů, které se navzájem proplétají.

Můžete si teď klást 1 000 otázek, ale žádná z milionu odpovědí, nebude ta pravá. Nikdy nepochopíme život, když na něj budeme koukat zpříma. Pochopíme jej až se na něj budeme koukat zpětně...