modrošedofialovej orel

chtěla jsem chci a budu chtít

 

stále rozjímám na hraně smyslu

své usilovné malé céé

nikoliv áá

dlouhotrvající efekt života

 

nejbližší stanice je Ládví

a nikdo se nedoví

to

 

splašeně rozostřím pohled svůj

potí se mi ruce

a dýchavičně tluču srdcem

memento

memento

moribundus

zase nějakej moribundus

šílenství, alibismus a taky trochu hnus

 

na posledním sedadle vagonu hořím

vším, co sem chtěla, chci a budu chtít

udělat zase zítra

až si slíbím, že už nebudu myslet na to, jak jsem zklamala moje sny 

a že se mi líbí myšlenka na to, že život v mých rukách není zbytečný

ačkoliv

 

ptám se kolemjdoucích, kdo jsem

a proč jsem se vlastně zapomněla,

zjišťuju zatímco si čtu příbalovou informaci

 

víš, dalo by se říct 

 

dneska se už můj starý model nevyrabí

prý dělal všude jenom rámus

a mohli ste se o něj zranit

 

dali mě do rukou těm, kteří se mnou neuměli zacházet

a pak mě porouchanou vzali k reklamaci

 

víš, moje drahá

 

je to jako kdybys v životě jedla jen steaky

a najednou bys měla jen pitomý filé

ale už navždycky budeš vědět , jaký to bylo jíst steak

a proto seš ráda za každý byť jen pitomý sousto..

 

a nezapomeň na kafe ano 

na to se nezapomíná

nikdy

už 

nikdy

 

tak je jenom konec

konec cesty

a napadá mě, že tu vlastně nejsi

a jsem tu sama 

jako blázen si povidám sama se sebou v davu lidí

 

ano 

já zpochybňuju tvou existenci