kudy dál ?

kudy dál ?

Anotace: v  poslední době zjišťuji, že se naše životy...

V poslední době zjišťuji, že se naše životy ubírají směrem, který by asi žádný z nás nechtěl. Ztrácíme možnost rozhodovat sami o sobě, ale stáváme se rukojmím těch silných, těch kteří ovládají sdělovací prostředky a tudíž veřejné mínění. V záplavě negativních zpráv a informací se ztrácí smysl a význam slov. Již při podpisu různých smluv se ví, že nebudou nikdy dodržována a jedná se jen o příležitost pro politiky a ty tzv. úspěšné, aby se na chvilku zviditelnili. Člověk se přestává orientovat v tom kudy by měl směřovat svůj život a stává se nejistý a trochu více pod tlakem událostí a informací. O čem hovořím, například o různých válečných konfliktech, o neuvěřitelné migraci, kterou chtějí mocní řešit potápěním trajektů, o šíření různých nemocí jako je ptačí chřipka a podobně, hovořím o tom, že lidský život jako hodnota ztrácí smysl a člověk se stává jen spotřebním nástrojem pro zisk několika jedinců. Lže se nám o stavu společnosti, lže se nám o konfliktu na Ukrajině, lže se nám o velkém bratru- Americe, která chce vše ovládat, ale nestačí ani sama ovládá svůj super státní dluh, lže se nám o diktátorovi Putinovi a takto bych mohl pokračovat. Čím více přibývá na zemi lidí, tím více je každý více sám. Jak z této situace ven ? stačí tak málo, začít každý sám u sebe, začít si vážit hodnot jako je pravdomluvnost, férové jednání a snaha být pozitivně naladěn. Hledejme vzory pro naše děti ne v těch, kteří jsou hodně bohatí, ale v těch , kteří něco umějí, jsou pravdomluvní a mají pozitivní vztah na příklad k přírodě a životu kolem nás. V současné době prožíváme významné výročí smrti J.H. v Kostnici před 600 lety. Snažme se alespoň trochu přemýšlet o hodnotách , které se snažil kolem sebe šířit a o kterých jsem již zde mluvil. Nikdo z nás si nevezme sebou při odchodu z tohoto světa žádný majetek, slávu, ani popularitu, ale myslím si, že je důležité, abychom zůstali ve vzpomínkách lidí, kteří nás poznali jako lidé, kteří byli pozitivně naladěni, uměli říci pravdu do očí a nesnažili se žít na úkor druhých lidí. Možná je to moc, možná je to málo, ale určitě to stojí za to alespoň o tom přemýšlet. Uživatel
Autor jiří slunce, 13.06.2015
Přečteno 398x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Paradoxní je, že bezvýznamnost a osamocení jedince tu je v Evropě od pádu feudálního systému (tj. přes 400 let) kdy člověk přestal někam patřit a stal se svobodným - tedy to je daň za svobodu.
A s tím osamocením se lze vyrovnat (dle E.Fromma):
- touhou ovládat jiné (sadismus)
- touhou se podřídit vůdci (masochismus)
- rezignací na vlastní osobnost a podřízení se okolí (stádní automat)
- svobodnou kreativitou.

Takže pro to, co píšeš v úvodu úvahy, jsou všechna tato řešení ekvivalentní. Včetně té morálky, kterou popisuješ jako řešení. (třeba morálně osvícený diktátor, čestný vykonavač cizí vůle, spokojený pan nikdo apod. )

07.08.2015 12:38:24 | dead-head

líbí

je to pravda

08.10.2015 22:02:17 | jiří slunce

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel