Postmoderna

Jako vzácná váza, která nabyla na důležitosti v jakémsi muzeu

Se roztříštila celá má existence

Na tisíc nekohezivních kousků,

Navzájem se vylučujících a hledajících s téměř neurotickou houževnatosti.

Bez jakékoliv nadějí spojit se dohromady do zdánlivě logického celku.

Žijících vlastní svébytný život

Baví se, zabíjí se a ti, co přežili hledají dialog.

Ach...Platon by neměl radost z takového pádu...

Ale což, přeci tu nejsem od toho, abych ho potěšila.