Světlotma

V mračnech přicházejících stačí pohled pouhý k prohlédnutí černočerné bouřky, však už za ní při zavřených očích cítím tu chuť horkého vánku s vůní ovocnou. Za každým tmavým koutem se maličký paprsek pohledá, paprsek světla, paprsek chuti, paprsek líbivé vůně. S tímto pocitem se procházím, s tímto pocitem ráno vstávam jak jinak bych poté mohla po světe chodit. Vždyť chmury musí přec být ještě stále slabší než ta krása co zbývá.