Me too. mě také

Nedávno jsem viděl v televizi pořad Všechnopárty s Karlem Šípem. Jedním z jehoho hostů byla jistá mladá dáma, která se představila jako psycholožka, učitelka a feministka. Hovořila hlavně o hnutí „Me too“. Nejde pokaždé a pouze jen o to někoho obvinit a potrestat za obtěžování. Smyslem vyslovení „Me too“ může být též a někdy především potřeba se vnitřně podívat nepříjemné pravdě do očí. Me too!

Člověk mívá tendenci na nepříjemné události zapomenout, vytěsnit je, nedívat se na ně. Ony se mu ale bohužel staly a jsou v mysli oběti obtěžování uloženy a mohou ho nadále nekontrolovaně ovlivňovat. Je jistě dobře, že naše mysl zaznamenává a ukládá naše prožitky, avšak tím, jak před těmi bolestivými zavíráme oči, mohou být nebezpečné podobně jako automobil pro řidiče, který zavřel oči a pustil volant.

Aniž bych chtěl jakkoli bagatelizovat původní poslání Me too, tedy potřebu vypořádat se vytrpěným a zamlčeným obtěžovaním, napadlo mě, že by se stejné prohlášení, Me too, mohlo použít o mnoha jiných situacích, které v životě lidé strpěli. Nechci jejich závažnost přirovnávat k sexualnímu obtěžování, ale jsou situace, které si raději necháváme zastrčené v neoblíbeném šuplíku našich vzpomínek. Mám na mysli například:

 

špatné zacházení s člověkem na úřadě,

necitelný přístup zdravotníků,

bezohlednost v dopravě,

bezohlednost sousedů,

šikanování od spolužáků ve škole,

naznačování, že někam prostě nepatříte,

že váš názor nikoho nezajímá.

 

Každý asi něco z toho zažil, bolelo to, ale raději na to nechce myslet, nebo si myslí, že to tak na světě prostě chodí a že je to prostě normální. Ne, není to normální. Je to možná běžné, ale ne normální. Jsou to špatné věci, ne normální.

A komu se něco takového stalo, mohl by také říct "Mě také" Me too. Říct si to, aby si ujasnil, co je bílé a co je černé. Jinak hrozí, že bílá s černou začne splývat

a svět se stane šedou mlhou.

 

Me too! Je toho spousta:

 

být obviněn, z toho, co nespáchal,

být terčem xenofobie,

nekalých obchodník praktik,

nevyžádané obtěžování stupidními reklamami,

diskriminace proto, že je člověk moc mladý,

nebo moc starý,

nebo ještě moc malý. Neštvalo vás to, jak vám dospělí tenkrát dávali najevo svoji "nadřazenost"? Me too!

Neštvali vás někdy policajti, politici nebo hloupý šéf ?

Me too!

 

Člověk si to nosí někde ve spodní kapse a s takovou bagáží se mu nechodí úplně dobře. Někdo mu v minulosti vnucoval něco, co on nechtěl (třeba právě sex) nebo mu upíral to, na co měl právo. V Dianetice existují spolehlivé a účinné postupy, jak se této zátěže zbavit. Ne zbavit se informativního obsahu vzpomínek, ale zbavit se jejich negativního vlivu na člověka. Tomas