Včera, dnes a zítra

Včera, dnes a zítra

Anotace: Obligátní, ohrané, ale trochu jinak pojaté

Zdravím.

V podstatě jak jsem uvedl v titulku a anotaci, půjde o jiné pojetí toho co chci v úvaze zachytit a uchopit. Jde o prožitky tří zcela rozdílných situací.To co jsem napsal jako "zdravím" je minulost. Tedy to co již známe, to co se událo, na co si za relativních podmínek vzpomínáme a je to ohraničeno. V našem případě interpunkcí, a nebo z metafyzického hlediska časem, tedy přítomností jakožto metaforickým dneškem. Přechod od minulosti k současnosti je tak prachavý okamžik, že je to v podstatě kontinuální průběh a metamorfóza, tedy npřeměna a alternace jednoho do druhého. Je to jak jsem naznačil oka-mžik. A je to. A co je mataforické zítra? Budoucnost je to co ještě neuchopujeme, s čí nepracujeme v reálné hmotné rovině , nýbrž pouze v rovině myšlenkových procesů a pochodů. A co se týče tohoto pojetí, je podle mě budoucnost smrt, protože čim více si to nepřiznáváme, tím to tak je. Někdo říká: "Jsme rád že je to za mnou/ například zkouška, státnice, přijímací pohovor, atd./ ale tím že je to za mnou se vědomě dostáváme k tomu, že jaksi opouštíme nevědomě reálnou hranici minulosti, s trancendentálním přesahem k přítomnosti, kterou jakoby opomíjíme a jdeme vstříc budoucnosti. A to je možná o poznání děsivější. Naše jistoty jsou ve fázi vnějších alarmujících ataků. Jsou vystaveni okolí a světu k posouzení a diskuzi. A to že si to neuvědomujeme se posouváme blíže konci. Jak jsou někteří lidé rádi, a říkají si, to jsem rád že je to za mnou. Ale co "pravý smysl", uvědomění, reflexe a promýšlení. Minulost je. Přítomnost je a přitom není, je relativní a budoucnost, je koncem, stejně jako začátkem. Je tím co začíná nový konec. A později i minulostí.

Vzpomeňte na první slovo této úvahy... Vzpomínáte, jestli ne, podívejte se: "Zdravím". Tak tedy zdravím a s pozdravem do minulosti a přesahem do budoucnosti.
Autor A.N.D.Y., 21.02.2007
Přečteno 440x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

V podstatě nejde o to popsat život, ale jeho trojjedinost, jeho rozporuplnost a nejednotnost.
--------------------------------------------------------
Život je božský, a co přijímáme a v co doufáme je právě ona božskost a naše víra. Sám Nejvyšší po nás chce abychom život přijali takový jaký je...
--------------------------------------------------------
Všemožně si ovšem i odporuje...Například v biblickém desateru, kde uvádí různé příkazy a konání kterých se máme vystříhat...Ale nebyl by to právě On, kdo nás žádá abychom hřešili, abychom tyto smlouvy porušovali, a aby právě On nás mohl "oprášit od popela" a dát nám lásku typu anima, či animus??? Je to On. Substance nejvyšší, která má v sobě několik podob. Jednak zjevení vychovatele, milujícího rodiče (matky, otce) a taky soudce, který dokáže posoudit naše konání a zároveň i tresajícího exekutora... V podstatě je On velmi rozporuplný...Ani sám nemluví jednotně...On by přeci nemohl skrze lidi říkat "Odpouštím ti, tvé hříchy jsou odčiněny"...Tedy On sám nás žádá k různým druhům konání...Ke spravedlnosti a i k nespravedlnosti, kterou sám od nás žádá, aby nás mohl neustále napravovat, jako černé ovečky ve stádě...To chce On...A jakou to má souvislost s tématem "Včera, dnes a zítra"??? Jde o metaforu toho, co jsem popisoval výše, vystoupení Jeho ve třech situacích. Tedy toho, že je nutné konat...Jak, to je na nás.

24.02.2007 22:47:00 | A.N.D.Y.

líbí

Je to pěkně napsané a má to jistý smysl. Jen nechápu, jaký to má skutečný vztah k životu. Připadá mi to trochu odtažité od skutečnosti. Možná je to jen můj subjektivní pocit. Pokud k tomu máš nějaké vysvětlení, napiš.

24.02.2007 11:51:00 | Hippy

líbí

No....těžké na pochopení, ale když si to přečte člověk 2x není to až tak špatné

22.02.2007 18:09:00 | arya

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel