Ráno moudřejší večera

Zamýšlím se nad tím, jak ovlivňuje náš život, když dochází k reflexi. Jsme my ti hybatelé našich životů, nebo se nám náš život prostě jenom děje a my jsme jen hračka a schytáváme rány osudu. Z mé dosavadní zkušenosti zatím vidím, že my jsme ti hybatelé, že na dosavadní zkušenosti z věcí co se mi děly jsem byl já ta hybná síla. Já jsem se rozmýšlel a vybíral Ano, Ne. Já přemýšlel nad situací a jak z ní ven. V mnoho situacích jsem měl jen jedno řešení, ale pořád si mohu vybrat, jestli to řešení chci a nebo nechci uplatnit. Je pravda, že občas bylo automaticky Ano nebo Ne, ale vím, že tyto dva postoje vybírají, zda se řešení aplikuje či ne. Co když začnu zkoumat situaci z jiné perspektivy a dám možnost najít řešení i v rámci jiného úhlu pohledu.

Budu já ten kdo více určuje cestu, bude mé já vice v souladu s životem a bude se dařit přenastavovat vnitřní svět. Toto v knížkách vše je a i ve výcvicích jsem to poznal, a teď jsem v bodu kdy si dávám nějaké impulsy do života a učím se, že se mi život neděje, ale že ho spolutvořím.

Vše mi dává pocit, že toto uvažování má smyls i mám dostatek situací v životě co tento pohled podporují, a nabízejí možnost se o něj opřít a přijmout jako berné.

Nemám jen Ano -> chci to Ne ->  nechci to, ale celou školu situací ze života, které mi z činů, potvrzují, že spoluvytvářím svůj život.

Spolu vytvářím svůj život!  Hmmmm ……..víc mi to dává smysl

Žil jsem nezodpovědně -> chtěl jsem vnímat a být zodpovědný, a tento postoj dává jasný prostor zodpovědnosti.

Měl jsem jen pár možností jak reagovat ->  a toto dává prostor kde mohu zkoumat možnosti a způsob řešení

Způsob nacházení řešení byl namáhavý a v tlaku ->  teď je to vice o plynutí a kreativitě

Myslel jsem si, že vše musím vymyslet sám -> ale za poslední dobu se řešení  objevuje na základě interakce z ostatními, řešení která dávaji vice prostoru a klidu

Včera jsem si dal stvrzení, že končím s negativním myšlením a osvobozuji pravou kreativitu, kniha The Joy of Genius, Gay Handricks.

A psát tuto tyto řádky je jak objevovat skládačku, další díleky, které mi dávají smysl a i smysl rozhovorům a situacím z poslední doby je překvapující.

Bylo zvláštní psát to stvrzení, a psát ho tak aby to bylo srdečné vážné rozhodnutí, před nějakou dobou jsem se skutečně rozhodl, že psaní je styl creativity, kde se cítím asi nejlépe, nepřetvařuji se a uvažuji a dávám si záležet nad tím co píši. Tento text pdporuje mého ducha a ukazuje cestu a směr pro kreativitu ze srdce.

Nový den, nové myšlenky, které zapisuji mě povzbuzují a ukazují, už větší obraz, puzzle, pár dílů už je zasazených a drží pospolu a nové dílky podporuji ty zasazené. Uvolnění, důvěra a respect k sobě je dalších pár stavebnícj kamenů, možná spíše principů, které mi můžou pomoci, puzzle lépe skládat a nahlížet.

Cítím rozpaky nad tím tento článek zvěřejnit, ale co jsem se od autorů knih, které měli odezvu u čtenářů naučil, a psal jsem do jedné komunity úvahu nad tím je, že “Express out”, pomáhá projít tím čím procházíte, když to píšete, a pokud Vás to léčí, inspiruje, motivuje a dodává klid, což jsou moje motivy proč píši, tak po zveřejnění, se to stejné může udát ve vnějším světě. Ve vnitřních prostorech čtenářů. Nevím možná můj text je pro někoho další dílek do skládačky, možná ne, ale já vím, že z mé zkušenosti mi text dává inspiraci být kreativní silou svého života a to přeji i Vám.

Lyo