Sex jako lidský problém

Sex byl, je a bude...

K tomu není co dodat. A jestliže se drží takovou dobu, je na něm něco zvláštního. Co je tak fenomenálního na fenoménu, jakým je sex??? Je to jeho podstata v řádu světa??? A proč lidé sex, nenahradili jiným prostředkem, když biologoie, věda a výzkum pokračuje dál??? Odpověď je nasnadě. Protože sex je lidským problémem a i když si to možná nevědomky, apriorně nepřipouštíme, je tomu tak. Kdo říká že sex je něco zvláštního tak se mílí, steně tak jako kdo říká že sex není ničím zvláštním. Sex je. Otázkou je do jaké míry a jak je problémem. Lze tedy chápat sex pouze jako vědomou "povinnost" vůči druhému, kterému tuto "povinnost" projevujeme. Nechci zde vyšetřovat fyziologcké procesy, či psychologické pohnutky, které probíhají v lidském těle, nicméně sex je slastí do jisté míry a do míry nejisté je zároveň i utrpením.

Michel Foucault v knížce Dějiny sexuality píše, že sexualita je prostředkem dosažení vyšších principů, ovšem mezi řádky. Co se tím dá rozumět? Podle mého je sexualita spojená se ztrátou. A to v jistých ohledech, které zde uvedu.

Za prvé se s rostoucí žádostivostí výrazně zvyšuje i periodicita a tím roste i "počet obětí" sexuálního konání. Jsme-li pak v monogamních společnostech, jakou jistě česká je, minimálně dle kodifikace zákona, pak se výrok o počtu obětí stává neplatný do té míry, že se počet redukuje na jednotlivce (za předpokladu nevyhledávání jiného, a "lepšího").Uvedl jsem zásadní tvrzení. Za předpokladu nevyhledávání jiného. Nicméně co nás nutí setrvávat ve společnosti jednotlivce co se týče sexu? Argumentem může být poznávání, a hledání sama sebe v druhém. A co se týká periodicity, která roste a má tento rostoucí potenciál, je zřejmé, že pokládáme-li sex za slast, pak lidská duše se pocitu kdy slasti se ji nedostává nemůže zbavit a vyhledává ji. Sex je spojen se ztrátou, což jsem naznačil. Je ztrátou nejcenější mužské složky, která je předána do "opatrování" ženě, tedy i odpovědnost je "přenesena" na ni. Avšak jen do určité míry.

Závislé je to na onom problému. Čím víc slastí poznáváme, tím častěji a jistěji se k nim vracíme. Čokoláda, cigarety, sex, adrenalinové sporty, hrací automaty, to vše a mnoho dalšího, přes návykové a psychotropní látky, až po jiné látky uvolňuje značnou dávku napětí v těle, které vzniká v průběhu žití, či lépe bytí člověka s jeho problemaičností. A pokud si navykneme ,že sex je slastí, budeme jej vyhledávat. Člověk si možná neuvědomuje, že sex je zásadní filosofický problém, a dogmatika a moralistické teorie z něj udělali ještě většího strašáka než doopravdy je. A co teprve křesťanství... Pozornost se tomuto tématu věnovala do té míry, pokud bylo pro její hegemonii a udržení přípustného stavu žádoucí. Ostatní se tabuizovalo a bylo zapovězené lidskému poznání pravdy o tomto filosoficko-psychologickém tématu. Sex je problém, což jsem uvedl několikrát. Ale proč lidský?

Mají třeba i jiní entity z nižších řádů než je člověk problém jakým je sex??? Žvířata a rostliny nezajímá sex, jako takový, aby se na něj tázali a kladli si otázku co něco jest a ontologicky toto téma zkoumali. Je nazajímá povaha diskutovaného tématu. Oni hledají důsledek ,či příčinu a tou je zmiňovanná slast a v jejich případě i reprodukční otázka existence druhu.

Ovšem člověk je v hierarchii jsoucích entit výše a je schopen uvědomění si takového jedání. A co teprve entita njvyšší? Je ta vůbec schopna dát relavantní odpověď na téma jakým je sex.Asi ne. Ona sama se do této roviny tázání nedostává, protože není postižená touto problematikou. Její nesmrtlenost a schopnost přežití a také nevyhledávání slastí je dána již z její povahy a proto se na ní postulát o sexu jako problému nevztahuje. Vlastně jsme na tom jako lidé nejhůře. Bůh a nižší entity nejsou postiženi tímto problémem a jen lidé jsou nuceni se s tímto vyrovnávat.

A co více... Sex není jen o uvolnění těla a ducha... Je také o tom, jak lehce se dá přijít o naše hodnoty, které jsou subordinovány z jinačích míst. Sami zažíváme a prožíváme pocity, které v nás zanechává. Nikdo jiný je za nás neprožívá, nikdo jiný je nechápe tak jako my sami. Je to jen schopnost lidského chápání a pochopení dané problematiky. Smyslově jde o jednoduchou koherentní věc. Ale co teprve o ideji sexu??? Kolik se toho ví a jak se zjistilo že sex vůbec je? O sexu se ví jen velmi málo na to, aby se dokázalo objasnit jeho pravou podstatu. Někteří tvrdí že podstatou sexu je reprodukce, jiný že je to v prožívání slastí, onačí zase že jde o příjemnou zábavu, a další že se tim dá ukrátit čas. Nicméně kdo je s to dát odpověď, která nebude nezpochybnitelná do té míry, že nebude její podstata narušena??? Bůh ne, a zvířata a rostliny taky ne. A člověk to nedokáže neboť je smyslově a duševně k tomuto problému odpovědný a nikdo jiný neexistuje. Je to tedy neřešitelný cyklický problém, který je tu od prahistorie, doby kdy vznikla historie lidstva, od geneze světa. A trvá doposud a nikomu se její porblematičnost nedokázalo vyřešit. Setrváním v hledání odpovědí bychom mohli dojít závěru, ale....

Sex je lidský problém...A závěr tedy nemá...