Ně(co)

Ně(co)

Každou noc přichází chvíle, kdy musíme otestovat naše srdce. Uložit je ke spánku a doufat, že se ta jízda rozjede ráno nanovo.
A ikdyž jsi ready to někdy vzdát, plíží se k tobě nová dávka čerstvé síly. A voní po nostalgii a naději. A někdy si jí i vybarvíš jako omalovánky.
V momentě temných chvil, kdy je naděje šedá a bezvýznamná, ucítíš dotek. Moc tvého Já tě jemně hladí a usmívá se očima. Předává ti víru. Jen trošku, hrstku na dlani.

Neodmítneš.


Je těžké najít důvod bolesti a trápení. Tedy, důvod proč se to děje nám. Ale je šílené ptát se: proč my?
A proč ne my?
Všichni jsme spojeni jako perličky na provázku. A i zlaté perly, kterých je málo a jsou tak cenné, nevydrží příliš dlouho na dešti.
Tak hledej...
Hledej v sobě a najdeš kus víry. Možná je to jediný lék aby Tvoje srdce rostlo. Možná je to zázrak při posledním dechu. Dýchej....

Věř.