Pravda a láska 4.0

Už si nedokáži přesně vzpomenout, kdy jsem slovní spojení „pravda a láska“ slyšel poprvé. Určitě to bylo ještě v dětství, a nejspíše bylo používáno tak často, že mi přišlo samozřejmé, že tyto dva termíny patří k sobě. „Sloužit nejvyšší pravdě a lásce“ dokonce uvádějí skauti jako závazek ve svém slibu, často v mladém věku. Tedy alespoň část dětí by tato dvě slova měla brát poměrně vážně. A pomáhá jim v tom skutečnost, že jejich významy chápou ještě jasně: Lhát se nemá, silnější chrání slabší, vážit si rodičů, být nápomocný kamarádům, nebít holky, a když už, tak ne moc silně.

Naše první pojetí pravdy a lásky bylo naivní, ale čisté a pevné.

S ubíhajícími roky s námi dospívají i naše hodnoty. Už víme, kdy je nutné použít milosrdnou lež. Už rozumíme tomu, že účel světí prostředky. Co bychom snad dříve považovali za vlastní prohřešek, už umíme ohodnotit jako rozumné chování. Lépe už známe sami sebe, pouhé slabé lidské bytosti, které čas od času neodolají pokušení ulehčit si v nepříjemné situaci drobnou lží nebo podpořit svůj argument údernou urážkou. Svá selhání si zvládáme čím dál lépe buď obhájit, nebo alespoň vysvětlit.

Naše druhá definice pravdy a lásky už se pro jistotu nezabývá přímo naším jednáním, ale jeho motivy.

Jak dále duševně zrajeme, prohlubuje se v našem životě význam vlastní zodpovědnosti. Následky svých činů musíme vyhodnocovat globálně, do daleké budoucnosti, ze všech možných úhlů. A svět nám to důrazně připomíná. Jednoduché ideály jsou symptomem hlouposti, z pravdy a lásky se stává posměšek.

Každý člověk se dívá na svět jinýma očima. Pravda je věcí osobního světonázoru. Je nutné ji neustále vysvětlovat, hlídat a opečovávat, aby nebyla rozmačkána a vymodelována v něco úplně jiného. Je to únavné a leckdo to vzdá.

Slýcháme, že kdo miluje víc, dopadá hůř. Že každá poskytnutá pomoc může být odměněna nevděkem a pohrdáním, a to dokonce v tom lepším případě. Láska se ve složitém světě stává nerozumnou a nebezpečnou. Musí se dávkovat po kapkách, snad abychom nedopadli jak s továrnou na Absolutno. A pro jistotu ještě ředit, nejlépe až k homeopatickým koncentracím.

Třetí verze pravdy a lásky připomíná příbalový leták k silné medicíně, kde je nejvíce prostoru věnováno vedlejším účinkům.

Rozdíl mezi první a třetí verzí je tak propastný, že se stěží najde společný základ. Množství dodatků a přílepků původní význam zcela zakrylo. Zkusme tedy začít od začátku se vším, co díky zkušenostem a vzdělání můžeme poskytnout. Dovoluji si předložit jedno možné znění.

Pravda je popis přírodního nebo společenského jevu, na kterém se dokáže shodnout libovolně velká skupina lidí s různými světonázory na základě přímého svědectví, historických materiálů nebo experimentu.

Lidé mají samozřejmě právo na vlastní interpretaci, jinak to ani nejde, ale nemají právo předkládat ji ostatním jako pravdu.

Tato definice by mohla být dostatečně jednoduchá a zároveň funkční, ale má jeden zásadní háček. Je z podstaty chladná a krutá.

Absolutní pravda nám bez obalu předloží soupis nedostatků a poklesků našich i našich blízkých, zlidští naše hrdiny, zbaví dějiny lesku a klidně popíše zločiny našeho národa. Kdo by to chtěl, když žít v iluzi nebo nevědomosti je o tolik příjemnější?

Vědecká pravda je bezcitný posel se zprávou o tom, že život je jen nelítostný statistický proces, naše vědomí jen soubor elektrických potenciálů a láska chemická reakce. Biologické a fyzikální poznatky nás rozeberou na jednoduché součástky a nenechají nás složit zpět v cokoliv obdivuhodného.

Co dobrého nám nabízí pravda, díky které si lze omlouvat, že jednáme krutě, rozhodujeme nezodpovědné a milujeme mělce? Sama o sobě nic moc.

A proto je tak důležitá druhá složka. Láska je schopnost mít svět přes to všechno rádi a snaha pomáhat s tím i ostatním. Je to odhodlání nevyužít všechny poznatky jen k osobnímu prospěchu, ale vystavět na nich smíření a pochopení - smíření se sebou a pochopení pro ostatní. Potřebujeme ji, abychom mohli vybudovat a udržovat společnost založenou na ohleduplnosti, šetrnosti a slušnosti. Je to přesvědčení, že krutost znamená slabost, a že čím je člověk mocnější, tím více mu sluší pokora.

Čtvrtá definice říká, že pravda bez lásky je bezcenná a láska bez pravdy je falešná.

Jaká asi bude příští verze?