Eskapády

Podívej se na mě. Kam jsem došel za ty roky. Pár věcí se mi i povedlo a spoustu věcí jsem dokázal během několika sekund poslat k ledu. Nikdy jsem nebyl dost dobrý v tom někomu podlézat, možná to je právě ta chyba.

Podívej se na mě. Kde jsem teď. Vesměs úplně sám, a i když jsem možná obklopený lidmi, je to jako by nikdo z nich nedokázal obsáhnout to prázdno uvnitř mě. Jako bych nakazil každého kdo se mnou přijde do styku. Nějakým strachem, či odporem vůči mě. Ani si to sám neumím vysvětlit, až mě děsí ta tma, která je v mé hlavě.

Podívej se na mě. V noci kolikrát nemohu spát, jen kvůli myšlenkám a strachům z toho, že v té tmě něco je. Že Ty věci co jsou v mé hlavě mají tendenci mi ubližovat jsem zjistil už dávno. Už jako malý jsem měl strach jen zavřít oči a pokusit se spát. Probděl jsem spoustu nocí jen proto abych prospal den. Vypisoval jsem se ze všeho a utíkal před démony, kteří na mě čekají každý den venku.

Podívej se na mě. Kam jsem zašel pro Lásku? Pouštěl si do života Démony v převleku Princezen a nechal si záměrně ubližovat. Jen protože jsem myslel, že si to zasloužím a že jen tak mě bude někdo milovat. Nechal jsem se ponižovat pro trochu vděku a něžností, které stejně nikdy nepřišli. A nikdo nikdy nepochopí kolik sil mě to mohlo stát, že každý ten kopanec, vzniklá modřina, šrám ani řezná rána mě nezlomila.

Podívej se na mě. Přímo do těch tmavých očí. Tam to světlo nikdy nezhaslo, naopak přes všechny rány, hořelo čím dál víc. Každý ten šrám jen přiložil pod oheň, čím víc se mi říkalo ne, nesmíš, nemůžeš, na to nemáš, to nikdy nezvládneš, já jen přes rameno řekl „Dívej se a uč se!“. Přes Démony uvnitř mě, uvnitř té temnoty v mé hlavě, jsem dokázal vždy bojovat dvě bitvy. S okolím kolem sebe a zároveň sám se sebou, přesvědčující se abych vůbec ráno vstal, abych dokázal fungovat.

Podívej se na mě teď. Uvědomil jsem si, že se před svými strachy nemohu schovávat věčně. Tak jsem se sebral a šel pryč. Tetování na pažích je pro mě znamením toho čím jsem si prošel. Trojúhelník značí jednotu, kterou jsem nalezl díky Múze, která to se mnou nikdy nevzdala a kruhy poukazují na soustředění, smutek kterým jsem si musel projít, strach který jsem překonal abych se hnul z místa.

Dívej se. Překročil jsem vlastní stín, vlastní strach a Démony. Teď jsem tady, naproti Tobě a čekám na první jemné doteky jara.

Protože musíš zůstat silný, i když máš spoustu důvodů se zlomit.