Čí jsou ruce tvůrce

Hrnčíř vytváří své dílo, pečlivě hněte a hladí každý detail vznikající nádoby, až do chvíle, kdy je spokojen se svým dílem, pak dává ruce pryč a kochá se výtvorem jeho něžných rukou, kterými vtiskl tvar, křehkost - 'żivot'.

Má dnešní úvaha je směrována k sobě samému, zamýšlím se kdo utváří můj příběh, kdo určuje kdo jsem.

Představa hrnčíře může být rozdílná u každého jednotlivce, není divu, máme svobodnou volbu.

Můj i tvůj život se utvářel od početí o tom není pochyb, pakliže připustíme jsoucnost ještě před tímto aktem, tedy můj život je utvářen nekonečně dlouho.

Zůstaňme však nyní při zemi a uchopme realitu právě nynějši a pohleďme na hrnčířovy ruce, čí jsou?

Od mého ranného dĕtství až tam, kam má mysl dohlédne, mám pocit svobody a toužil jsem vždy tvořit svůj svĕt.

Nicméně svět tvořil mne, cítil jsem na sobě ruce hrnčířovy, ale zvláštně jsem byl formován, něha jeho rukou byla ta tam, tvaroval mne do nevzhledného tvaru, uvědomoval jsem si, že ty ruce mi vzaly křídla, nasadily mi zvláštní vzhled a narušily svobodu.

Vyrůstal jsem, chodil do školy, zaměstnání a setkával se s nádobami, lidmi utvářenými mnoha rozličnými hrnčíři, zanechali na nich otisk vlatní tvorby. Ale také jsem potkával nádoby, které byly stvořeny svýma rukama, samy se staly hrnčířem a nádobou zároveň.

Cosi mne přitahovalo na kráse těchto lidí, pečlivě vymodelované partie něžným dotykem svobodných rukou.

Možná jsi jednou z těch krásných nádob, která mne podnítila vzít svobodu tvoření do svých rukou. Za to ti velice a ze srdce děkuji.

Prozřel jsem a objevil to, co jsem vnímal již v dětství, co jsem nyní pevně uchopil do svých vlastních rukou a stal se hrnčířem, který pečlivě a něžně vytváří nádobu přirozeného tvaru.

Vím kdo jsem, stejně jako to víš ty. 

Jsi hrnčířem svého bytí, nádoby naplněné dobrem po okraj.

Užívej si život plný rozmanitosti!