POKROK - KROK K ZÁHUBĚ

Technika, Internet, Pokrok

O-ou, ozvalo se od počítače .. Martin píše .. jako každý den vyměníme pár frází a tím to hasne. Kde jsou ty časy, kdy jsme si psali třeba šest hodin a neustále bylo co. V tomto virtuálním světě mám tolik přátel. Ale k čemu mi jsou? Většinu ani neznám osobně – copak to jsou opravdoví přátelé? Vždyť tě neobejmou, když to potřebuješ, když jseš na dně. Je to opravdu virtuální svět, kolik tváří zrovna v tomto okamžiku sedí u svítící obrazovky a má obličej osvětlen jemnou modří? Mám jedinou odpověď – mnoho! Ze zoufalství nám pomáhá elektronika. Jak chabé, leč v tomto století trefné. Co by byl svět bez elektroniky? Ti zoufalí lidé, co každý den usedají ke svému počítači, by přišli o místo, kde vypíší svůj žal – Já také – Každý den usednu k počítači, zapnu icq a začnu si psát s mými virtuálními přáteli. Jistě, některé znám ze školy a některé z nějaké akce osobně, ale ten zbytek? Ta většina?

Sedím, koukám na modře zářící monitor a čekám, až se ozve tiché O-ou. Čas kolem mne proplouvá a jsem jen já a můj počítač. Je však toto správné? Skoro s určitostí mohu říct, že není. Tak proč to já i další denně děláme? Můžu odpovědět různě. (Baví nás to, jinak je nuda, co jiného dělat, chci se bavit).

Je to taková naše “ICQ GALAXIE“. Je to jako vesmír, kde místo hvězd jsou zelené a červené icq kytičky. Veliká síť, co nás všechny spojuje. Internet. Co všechno lidé nevymysleli za dobu, co lidský život existuje. Rozhlédněte se na ulici kolem sebe – Vždyť je to luxus! .. A my, jako lidé nepoučitelní, chceme víc.

Postupně se zničíme - nejdřívě afmosféru. Sami si vytváříme skleníkový efekt. Jak dlouho potrvá, než roztají ledovce? Jak dlouho potrvá než bude takové vedro, že to nakonec nikdo nepřežije? Dlouho ne, to mi věřte. Katastrof přibývá. Pamatujete Tsunami? Hurikán Katrina? Je toho tolik – a stále víc.
Víte proč mělo Tsunami tak děsivé a katastrofické následky? Lidé obydleli popřeží – zátopové části. To by naši pravádní předkové, a ani lidé z domorodých kmenů neudělali. A proč? Kvůli tomu riziku. A jenom proto, že každý chce víc – lepší výhled na moře, hotely na pobřeží, atd.- více a více lidí umírá. Sami se zahubíme. Technikou a vlastní blbostí. I v této - už kritické - době si málokdo uvědomuje, co se vlastně děje.

Možná vám to připadá moc filosofické – zkuste se zamyslet. To vám nic neudělá.

(Děkuji všem, co tuto úvahu dočetli až sem. Nejsem zrovna moc dobrý pisálek. Nechci nikomu radit, co má dělat. To rozhodně ne. Mě tento „luxus“ vyhovuje. Jen nás to jednou zabije. Jinak, prosím napište mi nějaké komentáře či vlastní názory. Za komenty fakt moc díky)

Vaše Sammi-Kielli