Jak se živí Ö?

Jak se živí ö?
Písmena jsou společenská, to víme snad všichni. Ráda a hojně se sdružují do skupinek po dvou, či třech a víc, a i když se někdy vyskytne nějaký zdánlivý samotář, občas ho hned vedle najdete začleněného i do nějaké skupiny, ať už jde o slovo, větu, souvětí, odstavec či celé nějaké literární dílo. Jde o tvory živé, a tudíž je zřejmé, že jako každý jiný živý tvor se musejí i nějak živit.
A čím se živí? Nápady. Mlsají, ochutnávají, labužnicky uždibují, nebo dokonce hltají sousto za soustem naše nápady, jež se nám zrodí v hlavách, a dávají jim viditelnou podobu, když píšeme, nebo nás naopak obohacují o nápady jiných hlav, často již dávno zesnulých, když čteme.
Jenomže některé nápady jsou pro ta malá stvoření příliš velké, a proto si jej musejí trochu upravit, aby je mohla pozřít. Jako když si my krájíme maso na jednotlivá sousta. A jak je "krájí"? Inu, některým písmenkům to jde samo. Například takové I i trochu vypadá jako nůž a krájení mu jde pěkně od ruky. Podobně je na tom P, R, U, E. Jiná písmena, jako například V, K, N, M mají navýběr. Mohou krájet, nebo rozštípají potravu na drobná soustíčka. Takovému V, když se položí, to jde díky zobákovitému vzhledu jako nic. Písmeno L může krájet, nebo svou potravu porcovat svou spodní částí jako sekáčkem. Krájení je schopno dokonce i U.
Jenže co chudák O? Nemá žádný prostředek, jak si potravu upravit. Mohlo by se kutálet a potravu si rozmačkat, ale u většiny slov, pokud jsou čtena i psána, platí, že písmenka v nich utíkají zleva doprava, ale ne obráceně. Kdyby tedy naše ubohé O koulením se doprava potravu rozmělnilo, napomohlo by pouze výživě ostatních písmenek, která mu předcházejí, jelikož nemá možnost se pro kaši z nápadů vrátit.
S tímto problémem mu právě pomáhají, pokud se jedná o Ö, ony dvě užitečné a půvabné tečky, které jej současně korunují na krále abecedního banketu. Ö se jednoduše položí na bok a dvě tečky se přibližují a oddalují. Vzájemnými srážkami jako zuby rozmělňují potravu, kterou pak O může vesele přijmout nepatrnými mezírkami ve svém obvodu.
Závěrem lze snad jen shrnout, že Ö se může živit mnohem efektivněji než O, což je také důvod, proč se ve jménech v mých příbězích vyskytuje tak hojně.