Proč to vlastně děláme

Až příliš často se setkávám s názorem, že studovat vysokou školu je vlastně zbytečné, neboť jde jen o samou teorii a nikoliv pro život užitečnou praxi. Že prý na správné střední vás naučí vše důležité, kdežto na vysoké jen přidáváte okolní balast. Rád bych se proti tomu taxativně vymezil. 

1) Skutečně pro mnoho lidí, co jdou studovat univerzitu nejsou peníze tou hlavní hodnotou. Raději máme poznání, zkoumání a, přiznejme si to, i memorování zajímavých faktů.

2) Lidé, kteří tvrdí informace uvedené v úvodním odstavci, mají zjevně omezený rozhled. Nemám jim to za zlé, jen přicházejí o nádhernou sféru lidského ducha.

3) I my univerzitní studenti jsme lidé jako ostatní. Máme milenky, manželky či rovnou i děti. Nemyslíme si ale, že peníze dokáží zabezpečit vše, co obsahuje pojem rodičovská a vyživovací povinnost. Samozřejmě, dokáží mnoho. Ale to není vše.

4) Nemusíme být členové či příznivci jakéhokoliv náboženství, abychom zřetelně dokázali vymezit, kde končí sféra nudného racionálna a začíná experimentální sféra bádání. Ať už jsme kunsthistorici či fyzikové. To druhé povolání je můj případ.

5) A konečně, jsme často velmi uzavření lidé. Za to vnitřně žijeme na plno. To vlastně shrnuje náš životní postoj a úsilí. Nejít jen po povrchu, ale zkoumat, co je pod ním. Co kdyby nás to náhodou mělo ovlivnit...

Teze nemají být žádným hanopisem na řemeslo. Jde pouze o ukázání náhledu druhé strany. V žádném případě se nechci nikomu vysmívat a mluvit mu to života. Patrně to ale nestrpím i rovněž vůči sobě. Howgh