Kostrbaté verše

Prosím, omluvte mou troufalost, že tady asi znehodnotím zřejmé "zákony literatury", ale jsem člověk upřímný, nenávidím lež a tak mám svým způsobem radost, že dám tyhle své myšlenky do okolí. I za cenu, že mě mnozí zašlapou do země a budou mi nadávat.
"To je ale hloupé dvousloví, Za mraky z mraků, vůbec to nedává smysl."
"Máš tam příliš mnoho draků ve dvou slokách."
"přijde mi, že tou básní se přátelům podbízíš. Beru ji jako tvůj úlet."
"Tohle je server na úrovni a díky bohu za to."
Mohla bych pokračovat donekonečna, že mám dílka, která nedávají smysl, básničky nemají rytmus, texty jsou podbízívé...
A koho pak napadne, že za mraky z mraků se může skrývat nekonečno nebe... nebo spíš, KDO se nad těmito slovy zamyslel? Koho co napadlo? Myslím, že pokud se hledí jen na upravenost a uhlazenost básniček, slova v nich nebudou nikdy dost silná.
Proč se ti, co píší, že ta a ta slova jsou nepřípustná a ta a ta jsou zase jen proto, aby doplnila zbytek, nezamýšlí nad smyslem básničky, ale jen nad její stavbou? Kam to vede?
Já nedokážu napsat něco, co by bylo hřebenem učesané, chytré, svižné a "dokonalé".
Jestliže někdo hledá jen vzhled a obsah se nesnaží pochopit a NEZAMÝŠLÍ se nad ním, ať radši...
Slýchávám názory, kritiku, pochvaly, cokoli, ale jestliže být "na úrovni" znamená, že budu muset psát jen rytmicky sladěné věci a texty, co pochopí každý, všeho věku, tak to můžu zrovna zabalit.
Jasné, možná se pletu, všechno tady jsou jen bláboly, ale v tom případě mě naučte vyjadřovat se tak jasně, aby to pochopili i "mistři úžasní".
...protože jestliže někdo napíše, že se podbízím přátelům, tak se jiní skvělí básníci třeba podbízí lásce, protože... za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý...
...v každé větě je šel, to je přece špatně, podbízí se lásce a myslím, že by se toho našlo víc.
A mimochodem, u nás se bolest slibuje, někdy i přísahá. "Slibuju, že tě zbiju, jestli se vrátíš."
Nebuďme chytřejší, než jsme, pak to takhle dopadá, z mnohých jsou pak blbci... a jak se napřed snažili být "něco víc"...