Život jako na houpačce

ŽIVOT JAKO NA HOUPAČCE

V poslední době je život jako na houpačce. Jednou se ocitáme nahoře a pak najednou zase dole. Připadá mi to jako bychom jezdili výtahem nahoru a dolů.

Vystihuje také kolísání našich emocí a situací, které zažíváme v životě. Je to jako jízda výtahem, protože někdy se ocitneme nahoře, užíváme si výhled na širý svět, přitom cítíme radost, štěstí a uspokojení. Jindy sjedeme výtahem dolů, kde jsme zahaleni v temnotě pochybností, strachu a smutku.

Na vrchol nás často dostává něco pozitivního jako např. úspěch v práci, štěstí ve vztahu nebo splnění životního snu. Uvědomme si, že tyto okamžiky jsou vzácné a cenné jako poklad, který v sobě ukrýváme, zároveň cítíme vyrovnání a spokojenost.

Jenže přicházejí i propady, ztráty, neúspěchy či zklamání nás obvykle zasáhnou mnohem hlouběji  a třeba i v moment, kdy to nejméně čekáme. V těchto chvílích se může zdát, že nás houpačka táhne směrem dolů bez šance na návrat.

Právě v těchto těžkých chvílích se často ukáže pravá síla člověka. Na tomto světě jsme občas ztraceni, ale vždy můžeme najít tu správnou cestu, kterou máme jít. Je důležité si uvědomit, abychom si přiznaly i své chyby, které někdy učiníme a můžeme se z nich poučit.

Život jako houpačka znamená naučit se žít s těmito výkyvy a chápat obě fáze - výšiny i hloubky. Měli bychom se zaměřit na to, jak umíme využít našich zkušeností z obou stran této houpačky.

Važme si každého okamžiku, který prožíváme, ať je to smutek či radost. Každý pád může být příležitostí k růstu a znovu se odrazíme a najdeme v sobě tu sílu kráčet dál.

Jak se houpačka hoube, učíme se, jak být silnější a vděčnější, za to, co nám sám život přináší.