Registrované partnerství

Myslím, že schválení zákona o registrovaném partnerství v naší republice je rozhodně krok správným směrem. Názory, že je homosexualita něco špatného a zvrhlého, máme, doufám, konečně za sebou a takové rozumbrady, kteří by gaye a lesbičky nejraději podrobili ústavní léčbě, také už snad nemůže žádný rozumný člověk brát vážně. Tak proč to celé nedotáhnout do konce a nepřiznat homosexuálům stejná práva, jako mají heterosexuální páry? Myslím, že jednou ze základních představ a snů téměř každého z nás je prožít většinu života vedle milované osoby. Někomu stačí žít takzvaně na psí knížku, jiný si svůj vztah raději nechá posvětit státem, či dokonce církví. Ale proč by rozhodujícím faktorem v této otázce měla být zrovna sexuální orientace? Proč by heterosexuálové po svých partnerech měli mít možnost dědit a homosexuálové ne? Proč by v případě nemoci či nehody neměla čtyřprocentní menšina mít právo na informace? Právě kvůli těm čtyřem procentům? Že je to málo? A není to náhodou diskriminace? Řekla bych, že ano. A jsem velmi ráda, že se (sice celkem výjimečně) mohu s rozhodnutím našeho parlamentu ztotožnit.
Podle mě je za názory odpůrců, ať už z řad politiků či veřejnosti, pouze strach z neznámého a nového a také absence osobní zkušenosti. Jsem toho názoru, že ať jde o jakoukoli problematiku, člověk vždy přemýšlí a jedná úplně jinak, když se s danou záležitostí setká ve svém okolí nebo ji rovnou prožije na vlastní kůži. Jinými slovy, který rodič a zároveń zarytý odpůrce by dál trval na svém, kdyby se mu syn svěřil s tím, že si našel přítele a je s ním šťastný? Myslím, že žádný dobrý a milující by svému dítěti právo na lásku odepřít nedokázal.
Vztah mezi rodiči a dětmi mě přivádí k další otázce, jejíž zodpovězení na český parlament teprve čeká, a to zda by homosexuální páry měly mít možnost adoptovat dítě. I tentokrát říkam jednoznačné ano. Hlavním argumentem těch, co nesouhlasí, je tvrzení, že dítě nebude mít možnost vžít si klasický model rodiny a to mu v budoucnu způsobí problémy s hledáním partnera a zakládaním vlastní rodiny. Ale jaký model asi odkouká, zůstane-li v dětském domově? Nechci znevažovat funkci těchto ústavů, ale myslím, že ať se jejich pracovníci snaží, jak nejvíce mohou, onen model otec-matka-sourozenci zde prostě vytvořit nelze. Ale neskončila bych pouze u dětských domovů. Vždyť existuje spousta neúplných rodin nebo i úplných, ale zato s nejrůznějšími problémy, které představují pro psychiku dítěte přímo pohromu. Tak proč mají takoví rodiče právo vychovávat děti? Jenom proto, že si je udělali? To je dost málo, ne? Vím, že takovým lidem by úřady adopci nepovolily, ale myslím, že je špatně, když spolu s nimi do jednoho pytle hodí také homosexuální páry. Podle mě se gayové a lesbičky dovedou o děti postarat přinejmenším stejně dobře jako heterosexuálové. Kdo se mnou nesouhlasí, ať se zeptá dítěte, zda by raději žilo v dysfunkční rodině či dětském domově, nebo spíše se dvěma milujícími tatínky či maminkami. Maslím, že odpověď je jasná. Že je to proti přírodě? To, že je dítě zahrnováno péčí a láskou? Podle mě je spíš proti přírodě dítěti tyto základní, ale tolik potřebné věci odpírat.
Řekla bych, že v celé otázce homosexuálů je hlavním problémem obava či prostá neochota vyjet ze starých kolejí a uznat, že ne vždy je správné to zažité, staré a vyzkoušené. A pokud ano, tak bych tento konzervativismus uplatňovala v jiném směru, a totiž že odjakživa každý touží po lásce, je to jeden z nejzákladnějších smyslů života, a tak právo na ni mají podle mě všichni.
Naštěstí jsem přesvědčená o tom, že moderní společnost už dokáže posuzovat ostatní lidi podle jiných kritérií než podle toho, s kým sdílejí ložnici. Myslím, že tak, jako jsme stále méně a méně zaskočení, když vidíme na ulici dva muže držící se za ruce, nebudeme se v blízké době pozastavovat nad tím, že jsou oni dva pánové partneři, a to dokonce registrovaní. A doufám, že už brzy také nebudeme překvapení, že tito partneři spolu třeba vychovávají dítě. Ale to všechno ukáže čas, tak jako tomu v minulosti bylo u každé novinky. Špatnou odnesl čas, ta dobrá přetrvala. A já jsem přesvědčená, že novinka jménem registrované partnerství patří mezi ty dobré.