Jsme Češi nebo Evropané?

Jsme Češi nebo Evropané?

Pakliže budeme naši národnost zkoumat z toho nejjednoduššího pohledu, bude nesporné, že jsme Češi a tudíž i Evropané. Ovšem když se zaměříme spíše na „povahové“ charakteristiky obou skupin, zjistíme, že uvažovat tímto způsobem by bylo přinejmenším povrchní a nedomyšlené. Když se řekne Čech (stejně jako Němec, Ital nebo Francouz), začne se nám vybavovat spousta asociací naprosto automaticky, kdežto nadhodíme-li pojem Evropan, dá našim mozkovým závitům mnohem víc práce, aby našli ten „tmel“, který spojuje všechny národy EU bez výjimky. Domnívám se, že spousta z nás by kromě vlastního území, které všichni obýváme, žádný bezvýhradně společný rys nenašlo. Vyvstává tedy otázka, proč by se tedy měla EU snažit o jinou než ekonomickou integraci? A snaží se vůbec uměle vytvořit jakýsi evropský národ? Je jejím cílem vytvořit jakýsi prototyp Evropana? Řekla bych, že zrovna Češi mají zakořeněnou národní hrdost v genech. Já si však myslím, že na tuto charakteristiku platí v absolutním smyslu citát, že: „Patriotismus je přesvědčení, že vaše země je nadřazená všem ostatním z toho důvodu, že jste se tam narodili vy.“ Vždyť doby, na které bychom mohli být jako národ pyšní jsou dávno zahaleny prachem. Ano, máme zlaté české ručičky a jsme vychytralí. Ovšem tyto vlastnosti využíváme jinak, než bychom měli. Ve světě máme pověst buranů, kteří si cpou jídlo ze švédských stolů málem do igelitek, když už je to zadarmo. Také máme titul (po Němcích) největším konzumentů piva a alkoholu vůbec. S tím souvisí i první příčky ve výskytu obezity a rakoviny tlustého střeva a konečníku. Je to jasné, jsme Češi, ale možná by bylo lepší, kdybychom byli Evropany. Naše nedobrá pověst by se pod tímto vykonstruovaně křečovitým pojmem ztratila. A co říci na závěr? Snad jen, že národnostně jednotná Evropa je nesmysl. EU funguje mimo jiné proto, aby konkurovala USA. Vzhledem k nim má ale jednu velkou nevýhodu a tou je jazyková různorodost. Myslím si ale, že pestrost Evropy by měla být zachována, v tom tkví její krása, její jedinečnost a neopakovatelnost…

Jsme Češi nebo Evropané?

Pakliže budeme naši národnost zkoumat z toho nejjednoduššího pohledu, bude nesporné, že jsme Češi a tudíž i Evropané. Ovšem když se zaměříme spíše na „povahové“ charakteristiky obou skupin, zjistíme, že uvažovat tímto způsobem by bylo přinejmenším povrchní a nedomyšlené. Když se řekne Čech (stejně jako Němec, Ital nebo Francouz), začne se nám vybavovat spousta asociací naprosto automaticky, kdežto nadhodíme-li pojem Evropan, dá našim mozkovým závitům mnohem víc práce, aby našli ten „tmel“, který spojuje všechny národy EU bez výjimky. Domnívám se, že spousta z nás by kromě vlastního území, které všichni obýváme, žádný bezvýhradně společný rys nenašlo. Vyvstává tedy otázka, proč by se tedy měla EU snažit o jinou než ekonomickou integraci? A snaží se vůbec uměle vytvořit jakýsi evropský národ? Je jejím cílem vytvořit jakýsi prototyp Evropana? Řekla bych, že zrovna Češi mají zakořeněnou národní hrdost v genech. Já si však myslím, že na tuto charakteristiku platí v absolutním smyslu citát, že: „Patriotismus je přesvědčení, že vaše země je nadřazená všem ostatním z toho důvodu, že jste se tam narodili vy.“ Vždyť doby, na které bychom mohli být jako národ pyšní jsou dávno zahaleny prachem. Ano, máme zlaté české ručičky a jsme vychytralí. Ovšem tyto vlastnosti využíváme jinak, než bychom měli. Ve světě máme pověst buranů, kteří si cpou jídlo ze švédských stolů málem do igelitek, když už je to zadarmo. Také máme titul (po Němcích) největším konzumentů piva a alkoholu vůbec. S tím souvisí i první příčky ve výskytu obezity a rakoviny tlustého střeva a konečníku. Je to jasné, jsme Češi, ale možná by bylo lepší, kdybychom byli Evropany. Naše nedobrá pověst by se pod tímto vykonstruovaně křečovitým pojmem ztratila. A co říci na závěr? Snad jen, že národnostně jednotná Evropa je nesmysl. EU funguje mimo jiné proto, aby konkurovala USA. Vzhledem k nim má ale jednu velkou nevýhodu a tou je jazyková různorodost. Myslím si ale, že pestrost Evropy by měla být zachována, v tom tkví její krása, její jedinečnost a neopakovatelnost…

Pakliže budeme naši národnost zkoumat z toho nejjednoduššího pohledu, bude nesporné, že jsme Češi a tudíž i Evropané. Ovšem když se zaměříme spíše na „povahové“ charakteristiky obou skupin, zjistíme, že uvažovat tímto způsobem by bylo přinejmenším povrchní a nedomyšlené. Když se řekne Čech (stejně jako Němec, Ital nebo Francouz), začne se nám vybavovat spousta asociací naprosto automaticky, kdežto nadhodíme-li pojem Evropan, dá našim mozkovým závitům mnohem víc práce, aby našli ten „tmel“, který spojuje všechny národy EU bez výjimky. Domnívám se, že spousta z nás by kromě vlastního území, které všichni obýváme, žádný bezvýhradně společný rys nenašlo. Vyvstává tedy otázka, proč by se tedy měla EU snažit o jinou než ekonomickou integraci? A snaží se vůbec uměle vytvořit jakýsi evropský národ? Je jejím cílem vytvořit jakýsi prototyp Evropana? Řekla bych, že zrovna Češi mají zakořeněnou národní hrdost v genech. Já si však myslím, že na tuto charakteristiku platí v absolutním smyslu citát, že: „Patriotismus je přesvědčení, že vaše země je nadřazená všem ostatním z toho důvodu, že jste se tam narodili vy.“ Vždyť doby, na které bychom mohli být jako národ pyšní jsou dávno zahaleny prachem. Ano, máme zlaté české ručičky a jsme vychytralí. Ovšem tyto vlastnosti využíváme jinak, než bychom měli. Ve světě máme pověst buranů, kteří si cpou jídlo ze švédských stolů málem do igelitek, když už je to zadarmo. Také máme titul (po Němcích) největším konzumentů piva a alkoholu vůbec. S tím souvisí i první příčky ve výskytu obezity a rakoviny tlustého střeva a konečníku. Je to jasné, jsme Češi, ale možná by bylo lepší, kdybychom byli Evropany. Naše nedobrá pověst by se pod tímto vykonstruovaně křečovitým pojmem ztratila. A co říci na závěr? Snad jen, že národnostně jednotná Evropa je nesmysl. EU funguje mimo jiné proto, aby konkurovala USA. Vzhledem k nim má ale jednu velkou nevýhodu a tou je jazyková různorodost. Myslím si ale, že pestrost Evropy by měla být zachována, v tom tkví její krása, její jedinečnost a neopakovatelnost…