Farma zvířat

Farma zvířat aneb jak funguje totalita

Autor: Petr Ševčík 3.B Zvířecí Farma (George Orwell)

Kniha Farma zvířat je alegorický pohádkový příběh o zvířátkách jedné Farmy, ale na rozdíl od jiných pohádek v ní nevítězí dobro nad zlem. Ale když se to tak vezme, dobro je vlastně jen úhel pohledu.

Aby se mohla rozebrat myšlenka knihy je nutno nejprve uvésti děj. Příběh se odehrává na jedné farmě v Anglii. Pan Jones, majitel Panské Farmy, byl sice přísný pán, ale dobrý hospodář. Ale pak prohrál nějakou soudní při o peníze, propadl alkoholu a s Farmou to šlo od desíti k pěti. Nekrmil zvířata, často je bil a podobně.

Jednoho dne se všechna zvířata na Farmě sejdou, aby si poslechla vyprávění o snu, který měl starý, všemi vážený, kanec Major. Ten jim začne líčit obraz společnosti, která vznikne poté, co se z Farmy vyženou lidé, podle něj nejhorší nepřítel všech zvířat. Společnosti, v níž jsou si všechna zvířata rovna. Tři dny nato umírá.

Následující tři měsíce se zvířata pilně připravují na Revoluci, která měla svrhnout utlačovatele a nastolit společnost o níž mluvil Starý Major. Celé plánování leželo na prasatech která byla ze všech zvířat na Farmě nejchytřejší Z nich vynikali hlavně: Napoleon, trochu zuřivě vyhlížející, velmi charakterní kanec, který sice moc nemluvil, ale za to co řekl se dovedl tvrdě postavit, Kuliš, obratnější řečník než Napoleon, a malé tlusté prase Pištík, nejlepší řečník na farmě, který vždy všechny dokázal přesvědčit. Ti shrnuli Majorovu teorii do komplexního řádu zvaného animalismus.

Revoluce proběhla mnohem dříve, než si kterékoli ze zvířat představovalo. Jones i jeho čeledíni byli vyhnáni. Poté následovaly oslavy velkého vítězství, vypracovalo se Sedm přikázání, nezrušitelných zákonů života na Farmě. První z nich říkalo, že k do chodí po dvou nohách je nepřítel a poslední, že všechna zvířata jsou si rovna název Panská farma byl změněn na „Farma zvířat“. Všechna zvířata začala pracovat pro blaho Farmy. Nade všemi vynikal svojí silou a pracovním nasazením tažný kůň Boxer. Postupem doby se některá zvířata naučila číst a psát. Ale některá zvířata, jako například ovce, se to nenaučila. Pro ně shnul Kuliš Sedm přikázání do jednoduchého hesla „ čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“, které pochopili všichni. Ovce skandováním tohoto hesla často rušili jednání o podstatných věcech Farmy.

Lidé z okolních farem a zejména pan Jones se nehodlali tak snadno vzdát toho, co jim po právu patřilo. Vzali Farmu útokem, ale byli v Bitvě u kravína na hlavu poraženi, zejména díky Kulišovi, který o volných chvílích „studoval“ vojenskou taktiku Julia Caesara.

Prasata si časem začala přizpůsobovat ideály Revoluce svým vlastním zájmům, přičemž využívala manipulace s nejtupějšími zvířaty a svých řečnických schopností.

Jenže i mezi samotnými vůdci Farmy začnou rozpory. Nejvážnější byli spory mezi Napoleonem a Kulišem, které se vyostří při řešení otázky výstavby větrného mlýna, od něhož si všichni slibují zlepšení životní úrovně na Farmě. Kuliš je vyhnán pomocí Napoleonových psů a od té doby je považován za nejhoršího nepřítele a agenta Jonese. Cokoli se nepovedlo, bylo dáváno za vinu Kulišovi. Jeho statečnost v Bitvě u kravína byla popřena. Napoleon se nyní oficiálně postavil do čela Farmy jako „Velký Vůdce soudruh Napoleon“ Některá zvířata sice protestovala a odvolávala se na Sedm přikázání, podle kterých si byla všechna zvířata rovna, ale Pištík jim vše vysvětlil, argumentujíce tím, že je to od „Velkého Vůdce Napoleona“ veliká oběť, muset velet tolika zvířatům.

Ideály, napsané na zdi stodoly se postupně přepisovaly a umazávaly, podle toho, jak se to prasatům, a zejména Napoleonovi, hodilo, přičemž se vždy odvolávala na selhávající paměť ostatních zvířat.Proběhli zinscenované „soudní procesy“ s některými zvířaty, která se podle mě až příliš ochotně přiznala k nejrůznějším zločinům. Byla na místě popravena psy, kteří se stali hlavním nástrojem na prosazování Napoleonovy moci. Během toho pokračuje přestavba větrného mlýna, předtím poničeného vichřicí. Ostatním zvířatům se ale řeklo, že mlýn zbořil Kuliš. Ale na takřka hotový mlýn zaútočil majitel vedlejší farmy pan Frederik se svými čeledíny a pomocí střelného prachu jej zničili. Ale byli poté v Bitvě u větrného mlýna poraženi. Při opětovné rekonstrukci mlýna se zraní největší pracovní síla na Farmě - kůň Boxer. Ten je odvezen na porážku, ačkoli ostatním zvířatům bylo sděleno, že zemřel v nemocnici

Léta ubíhala a za nějakou dobu na Farmě žil málokdo, kdo by pamatoval Revoluci, nebo dokonce časy před ní. Zůstalo jen pár „pamětníků“: starý mrzutý osel Benjamin, klisna Lupina, prasata a psi. Pak tam žilo plno dalších zvířat, ale pro ty byla Revoluce jen jakousi ústně tradovanou legendou, ale sama ji nezažila.Už nikdo nevěděl, jestli se žilo před Revolucí lépe než po ní, ačkoli Pištíkovy seznamy říkaly, jak je vše lepší a lepší.
Jenže pak se prasata spřátelila s lidmi, naučila se chodit po dvou nohách,čímž se otevřeně povýšila nad ostatní zvířata. Z původních Sedmi přikázání zbylo jen jedno jediné: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Nebyl už rozdíl mezi prasaty a lidmi.

To byl „stručně“ uvedený děj, ale co chtěl George Orwell tímto příběhem říct? Jaká je hlavní myšlenka knihy? Je to vlastně ukázka způsobu vzniku a fungování totalitních režimů, a hlavně jejich zrůdnosti. Část příběhu byla vlastně taková prognóza (Orwell zemřel roku 1950) toho co bude následovat a jak režim skončí. Z historie se dá potvrdit, že měl pravdu.

Takže to shrnu ještě jednou a použiji přitom některé paralely z historie.

Na počátku všeho vymyslí starý kanec, stejně jako jeho lidský
protějšek Karel Marx, krásnou teorii o tom, jak bude všem dobře, až zmizí utlačovatel a nastolí se rovnost všech. Hlavními prvky je hojnost a blahobyt. Potom umře. Po nějaké době se najde někdo kdo teorii zdokonalí a vznikne řád animalismus (marxismus-leninismus). Pak propukne obrovská revoluce a vyžene utlačovatele (VŘSR). Dojde k úplnému obratu života všech členů společnosti a zrušení sice nijak krásného, ale přirozeného řádu. Všichni jsou si najednou rovni, navzájem se oslovují soudruhu, pracují společně pro blaho všech a jsou hlavně všichni spokojení. Pak se najde někdo kdo se i přes formální rovnost všech postaví do čela společnosti (komunistická strana), využije davu nejtupějších vrstev a prosadí si své názory, i když za pomoci lží a polopravd.

Dojde k přejmenování (vznik SSSR ) a zničení všeho, co připomíná právě svržený režim (znárodnění, poprava cara).
Po nějaké době začne i mezi vůdci docházet ke sporům (Stalin x Trockij) Jeden z nich je vyhnán nebo popraven a považován za zrádce. Všichni stále pracují pro blaho všech, někteří i něco navíc, ale vše je plánováno vůdčí osobností nebo stranou (pětiletky). Lpí se na tradicích, velkých oslavách vítězství (Den VŘSR).

Svržená třída se ale nechce jen tak vzdát a několikrát se pokusí o kontrarevoluci, čili návrat poměrů do předrevolučních dob., ale je poražena. Pro potřeby vůdců je původní, poměrně složitá teorie zjednodušena, aby ji „pochopili“ i ti nejobyčejnější lidé. Nastává postupná úprava původních ideálů ku obrazu vůdců, samozřejmě podle toho, jak se jim to hodilo. Odpůrci režimu jsou souzeni a tvrdě trestáni (obrovské politické procesy, stranické čistky). Do životů všech obyčejných lidí se začíná vkrádat strach o holý život a většina lidí už neodporuje. Všichni věří, že je nyní lépe než bylo dříve a vůdci to samozřejmě podporují. Úspěchy jsou zveličovány a neúspěchy tutlány, nebo jsou líčeny jako dílo zrádců.. Nikomu nepřijde divné, že i když si mají být všichni rovni, vedoucí vrstva si odhlasovává různá privilegia a že ostatní jsou v podstatě utlačováni stejně, nebo ještě víc, než před převratem, který se postupně stává jakousi ústně tradovanou legendou, protože už žije málokdo, kdo by ho pamatoval. Nakonec se stane, že se systém zhroutí
Klamání širokých vrstev občanů ( Až zmizí člověk, bude lépe), překrucování pravdy ( Kulišova zrada a „protistátní“ činnost), zastrašování ( zlí psi) a veřejné popravy zrádců a odpůrců, velikánské oslavy velikosti vůdců, to je jen část nástrojů, které totalitní systémy, ať už jsou jakéhokoli typu využívají.

Dalo by se také polemizovat o tom, zdali to měla prasata v knize promyšlené dopředu, nebo, zda-li to jen vyplynulo ze situace a ona se toho jen chytla. Ale takovouhle věc podle mě nejde tak dokonale promyslet. Stačilo by aby zvířata neuvěřila počátečním lžím prasat, a mohlo vše být úplně jinak. Takže by to byla taková „sázka do loterie“, která nemusí vyjít. Nicméně trochu promyšlené to určitě bylo o tom není pochyb. Prasata musela vymyslet jak zajistit, aby jim uvěřila, že nastalá cesta je správná a k tomu je potřeba, znát, po čem které zvíře touží a „na jakou strunu zahrát“, aby to vyšlo.

Jak jsem již na začátku řekl, tato kniha je jedno obrovské podobenství, nicméně je poměrně snadno „rozluštitelné, na rozdíl třeba od Krylových písniček, u kterých jsem většinu narážek nepochopil. Ale to je tím, že jsem za totality nežil. Komunisté ono Orwellovo podobenství také rozluštili a Orwella přidali na seznam zakázaných knih. Asi se jim nelíbilo, že byli srovnáváni s prasaty. Nebo cítili, že tato kniha ukazuje jak komunistický režim skončí, k čemuž posloužila opět revoluce, i když byla Sametová, opět se přejmenovávalo, opět je všem dobře, ale kam to povede? Těžko říct. Musíme se poučit z historie, protože „ Kdo se nepoučí z historie je nucen si ji znova prožít. Ale ono to vždy nejde? Nevěřit, velkým slibům, že?