Americké přemýšlení

Jedná se o mé třetí dílo o americké společnosti a na dlouho (možná navždy) také poslední. Možná to vypadá jako zaujatost, ale je to jen náhoda, že v čase ,velmi krátkém ,vznikla hned tři díla. Americký sen, Špindíra mezi teenagery a nakonec Americké přemýšlení.
Nemůžu všechny házet do jednoho pytle, ale faktem je , že většina, dokonce bych řekl že drtivá většina, je hrdá na to, že jsou Američané. Na tom by nebylo samozřejmě nic špatného. Jenže oni jsou hrdí až moc.

Začněme od začátku, který každý zná. Je to možná klišé, ale já ho rád zopakuji. Američané jsou Evropané. To je známá pravda a faktem je, že za to oni nemohou. Jenže mohou za to, jak se tváří. Jak hrdě vykřikují do světa, že jsou nejlepší. Jenže…

New Orleans. Přes dřevěné, po americku vystavěné rodinné domky se přehnal uragán. Všude byl binec, voda, trosky. A Evropa jim pomáhala, ačkoliv si samy nedokázali ve svojí zemi udělat pořádek. Jen kvůli tomu, že v New Orleans se sdružuje většinou černošská komunita. Nebyli schopni humanitní pomoci, nebyli schopní ničeho. Pamatuji si na benefiční koncert, který běžel na české televizi. Pokud mě paměť neklame, nevybrali se ani tři miliony. Což jen dosvědčuje to, že si většina Čechů uvědomila, že ten bordel by si měli uklidit sami Američani.

11.září. Katastrofa, hrůza, děs. Při poslouchání telefonátů z uneseného letadla mi běhal mráz po zádech. Vlastně mi tenkrát bylo i do breku. Jenže včera jsem se díval na kousek dokumentu, ve kterém se snažili zrekonstruovat onen únos letadla 93. Mluvila tam manželka jednoho muže, který se právě v tomto letadle nacházel. A vyprávěla, jak měl rád válečné knihy, zejména o tématu občanské války. A jak mluvil o bitvě, ve které vojáci, Američané, věděli, že jdou na smrt. A tak napsali vzkazy pro své nejbližší a připíchli je na strom. Poté se vydali do bitvy a zemřeli. A její manžel prý častokrát uvažoval, jestli by měl takovou odvahu.
Ona se prostě i přes tak velikou tragédii, jaká se bezesporu stala jejímu muži, nezapomněla zmínit o americké „historii“. Proč historii v uvozovkách? Přijeli Evropané, povraždili Indiány, rozmnožili se a vznikli Američani. Mezitím byla občanská válka, o které tak skvostně vypráví film „Patriot“ s Melem Gibsonem. Pamatuji si na tu scénu, kdy vojáci utíkají, ale Mel zvedne americkou vlajku a všichni se jako jeden muž vrhnou do bitvy.
A proč se v Jižní AMERICE mluví ŠPANĚLSKY? Zajímavé. A proč si pod pojmem Amerika většina lidí představí USA, a občas ne ani Canadu?

Na táboře jsme měli dva malé američánky. Bylo jim devět a jedenáct let. Hráli jsme si na Superstar. A oni oba dva zpívali. Víte, myslel jsem, že zazpívají třeba Britney Spears, ale oni ne.
První zazpíval hymnu USA a druhý zazpíval song Island of Liberty. Obě dvě písně jsou tak americké, až se tomu ani nechce věřit. Jasně, národní hrdost není špatná, ale ta jejich je bezdůvodná.

Jeden známý mojí mamky se z USA odstěhoval, protože tam nemohl vystát mentalitu a způsob života tamních lidí. Tvrdí, že američané jsou blázni.
Podívejte se někdy na seriál Sedmé nebe. Myslím, že nic američtějšího v televizi neuvidíte a je úplně jedno, jaký shlédnete díl. Mě se ten seriál líbí. Je pohodový, s happyendy, s rodinnou pohodou. Je přímý a jednoznačný. Ale musím se mu někdy smát, vlastně skoro pravidelně. Americká rodina? Pohoda? Ani náhodou, rodiče se tam o děti takřka nestarají, nevědí jak se učí, netuší kde jejich děti tráví čas. Ale vědí, že do desíti musejí být doma, jinak je zavřou. Takže mají o práci méně.

A poslední věc. Spolužák mého kamaráda žije v České republice už několik let. Přiletěl sem studovat a už se mu nechtělo zpět. Když bylo po dubnu, volal své matce, Američance, že zde pálil čarodějnice. Její reakci se ani nechce věřit. Mysleli, že jsme natolik barbarský národ, že zde upalujeme živé ženy…

Literárně toto dílo není nikterak kvalitní, ale musel jsem se „vypsat“ a to jsem se ještě držel. USA v žádném případě není country of freedom a rozhodně ne country of clean mind. Je to jen skupina hrdých občanů, kteří nemají důvod, aby byli hrdí.

A poslední věc. 11.9.2001 se stalo dnem, na který pravděpodobně zapomene jen velmi málo lidí, co tenkrát zažili záběry, při kterých jsme nevěřili vlastním očím. Přes veškerý hyp médií se skutečně jednalo o hrůzný a zbabělý teroristický čin, žádné vyšší cíle v tom nebyly. Ale pokud se nemýlím WTC bylo postaveno podle všech informací tak, aby vydrželo nálet letadel…

Jsem zvědavý, za jak dlouho se dočkáme filmu s Organdem Bloomem, kde jakožto jeden ze členů posádky letadla 93 hrdinně přemůže teroristy a svrhne letadlo mimo určený cíl…