Má smysl o tom mluvit?

      Otázkou smyslu jsem se zabýval na několika stránkách v předchozí úvaze. Naštěstí pro čtenáře jsem tuto úvahu už smazal, takže se k ní nemůže vracet. O čem vlastně mluvit? O politice a nejistotách, které se týkají mého poznání. Čtenáři může být jedno, zda má smysl mluvit, jej zajímá, zda má smysl číst. To s dovolením nechám na něm.

      Liter asi není ideální místo pro politickou debatu, v lepším případě se nerozjede v horším skončí flame warem a v nejlepším případě komentářovou diskuzí, která končí takovým tím vypovídáním a "no, lepší to nebude".
      Jsou autoři, kterým občas rozmlouvám jejich pesimistické vize budoucnosti. Věc je taková, že jsme ve válce. Jsme na straně NATO a jsme proti Rusku. Před revolucí, to bylo obráceně. Té válce se říkalo Studená. Ta podle mých současných věr/pověr/hypotéz neskončila (i když jsem si to značnou část života myslel). Jednak Putin chce Rusko povznést na dřívější úroveň s druhé strany Američané (dle mého) považovali Rusy za protivníky. Co mi příliš není jasné je pozice Číny. Ta je mediálním mainstreemem (ale řekl bych skroměji prostě tím, co náhodou zahlédnu) zanedbávána. Poslední co vím je, že tam prezident přivezl Krtečka a pak ho nejbohatší čech vzal letadlem domů. Jestli z této návštěvy bude těžit stát ČR, nejbohatší čech, všichni češi, nebo někdo úplně jiný nevím.
Situace na Ukrajině je horkým střetáváním dvou supervelmocí. Kde vedlo USA války: Korea, Vietnam, Nicaragua, Panama, (předpokládám podporu různým latinsko americkým režimům, kterým se v duchu propagandy říká "demokratické"). V mé živé paměti je Afghánistán a Irák. Osobně mě příliš nebraly události v Jugoslávii (poslední tuším Kosovo). Ruská federace, která (chápu-li to správně) byla rozbita, čímž (údajně) zvítězil kapitalismus nad komunismem. (Což je možné rozporovat: například tím, co považujeme za kapitalismus a tím, co za komunismus).
      Kde vedla války Ruská federace: Afghánistán (to si opravdu nepamatuju), Čečensko (tuším jeho polohu jako polohu česka tuší NĚKTEŘÍ američané), Gruzie (při olympiádě v Číně), a z poslední době anexe Krymu  a podpora části Ukrajiny. (A asi všichni si Rusko spojují s naší zemí před rokem 1989). Je téměř jisté, že to není vše.
      Jak tato situace dopadne? Myslím, že je fakt, že USA a Ruská federace mají dost atomových zbraní, aby se vzájemně zničili jako civilizace. Toto uvažování je uvažování o moci mezi různými státy- možná bych měl říkat mezi různými elitami. Na druhé straně (a Marxův Kapitál jsem stále nečetl) je tu otázka rozdělení moci v samotném státě. (patrně levicový) argument je, že reálná moc řekněme 90% američanů na vznik zákonů a důležitých rozhodnutích je nula. Říká se (a tam slovo levicový ani dávat nebudu- možná bych mohl říct i vědecký argument), že moc v USA má 400 předních rodin. Tj. finanční instituce, průmysl, církve, zástupci státu a armády, majitelé médií.
Jaká je situace v Rusku- netuším. Můj jednoduchý pohled je, že tam vládne Putin- což je dle mého rozdíl oproti USA. Tam vládne šedá eminence těch 400 rodin. Jejich představitelem je (prakticky jakýkoliv) prezident. Představit si (s malým množstvím znalostí), kdo skutečně moc má a kdo ne, je zatím asi nemožné. Logický důsledek proč se vede válka na Ukrajině je, že elita chce rozšiřovat moc, lhostejno zda tím někdo další trpí. Asi poněkud špatná je tato logika v tom, že se vpodstatě neohlížím na Ukrajinu. Můžeme tuto myšlenku zobecnit na to, kdy události určitého systému jsou určeny prakticky jeho okolím a kdy si "za to může sám". Faktem asi bude, že Ukrajina zažívá ekonomicky špatné období (odhaduji, že horší, než když "jsme" se v roce 2008 báli finanční krize).
Další obecná úvaha, která se nabízí je myslet (bohužel) v souvislostech. Tj. mít v paměti poměrně značné množství událostí, které jsou rozprostřené v čase a prostoru a týkající se témat od ekonomiky po sociologii a právo. Myslím, že normální fungování mysli, která čte noviny (či na internetu) je soustředit se na to, co v článku je. Tato metoda směřuje naopak k tomu uvažovat nad tím, co v článku není. Do tohoto můžeme zařadit možná i to, že pak jaksi ideologicky paušalizujete autora, kterého čtete.
      Abych zmínil svého hlavního ideologa Chomského- tak právě jeho myšlenky ve mě vyvolaly pocit, že v jistém smyslu žiju v propagandě/iluzi. Nemyslím tím přímo, že televize lže. Myslím tím, že v určité skupině, v určitém prostředí je něco zakázáno si myslet či naopak něco je "pravda" takříkajíc dogmaticky. Tento zákaz, nebo zkratku přijmeme podvědomně. Tj. právě tím, že jsme hloupí, nebo líní. Tím myslím, že v mnoha případech ani není nikdo, kdo by prapagandu tvořil (tím už by to z definice nebyla proganda- ta je tvořena někým za daným účelem a je zprostředkována médii- jestli se nepletu). Asi pletu víc věcí dohromady. V určitém zjednodušení se dá říct, že složité a nepochopitelné vyvolává úzkost proto mysl radši přijme jednoduchou "pravdu". Svět je dle mého spíš složitý a nepochopitelný- byť připouštím, že někteří lidé v něm vidí mnohem lépe než jiní.

Jak se tedy situace vyvine?

      Nastane kolaps civilizace, ekonomiky, jaderná katastrofa, vystřídá Ameriku jiný stát- zanikne kapitalismus nebo střední třída? Smete nás nakonec potopa?
      Všechna tato témata- vpodstatě už biblická- se nám objevují zas. Osobně ač pesimista si myslím, že to nedopadne výrazně zle (tj. jaderným koncem nebo ekologickou katastrofou). Klíčové je především to: a bude se mě to dotýkat? To myslím, že ano... Jen nevím, jak moc. Všechny zmiňované věci jsou více-méně virtuální úzkostí v tom smyslu, že je (většinou) prožíváme především skrze média a díky tomu "že se o nich mluví". (obávám se, že to začíná být jeden z rysů poznávání v současnosti- už jakobych neviděl, co se mi děje před nosem -v mém nejbližším okolí. Na druhé straně je opět argument o působení čehosi vzdáleného v čase a prostoru--)

Kdy skončí válka na Ukrajině?
      Podle mě se Ukrajina rozpadne na 2 a více států. Podobně jako Korea- dávám tomu rok.
Co bude dál s USA?
      Může vzniknout nestabilita vnitřního charakteru, která rozloží systém moci? Spekuluji dvě varianty- první krvavá cesta občanské, třídní nebo rasové války, která bude za dostatečně dlouhou dobu, aby si to čtenář nepamatoval (20-40 let). Druhá: veskrze setrvalý stav, kdy systém bude fungovat podobně- s tím, že USA přestanou být největším mocenským hráčem na světě, pomalý úpadek moci. Vystřídané pravděpodobně Čínou.

Stane se něco s kapitalismem?

      Tady je asi logické, že jediná změna může přijít zespoda. Jestli bude pozitivní nebo negativní se asi nedá říct. Rovněž se nabízí otázka, jestli jsou na tom chudí tak špatně. Pokud totiž jsou bude to určitý výbuch. Pokud nejsou můžou takto žít celý život s občasným brbláním. Je to poměrně jasná logika- život může být nespravedlivý, "vykořisťující", přesto je "funkční".
      Nestabilita může vzniknout právě tím, že jedné straně konfliktu "jebne" či dojde trpělivost. Tj. chudí si můžou říct: nemáme, co ztratit. A bohatí si můžou říct: chceme hýbat "sluncem a měsícem". Narušení rovnováhy by pak znamenalo revoluci a případný nový systém (který by ovšem mohl být nakonec zcela podobný tomu minulému).
      Nevím, jestli člověk může rozumně obhájit své chování podle toho, jaké názory zastává. Pokud si myslíme, že nastane jaderná katastrofa očekával bych mnohem šílenější chování lidí. (A i třeba šílené akce k jejímu zastavení). Je možné, že část lidí tuto alternativu prostě odmítne jako nereálnou, aby se jí nemuselo zatěžovat. (jak říkám, jejich každodenní chování a starosti s platem/ manželkou/ dětmi/ barvou plotu by se jevili jako nezásadní). Ostatně činím tak i já.

      Většina idealistů mého ražení by chtěla spravedlivější/ méně násilný svět. Jak by tento svět měl fungovat je obvykle nejasné a utopické. Člověk by se asi neměl trápit tím, že tento svět není spravedlivý, ale uvažovat nad tím, jak by mohl fungovat spravedlivěji. Ale jak? :)