Potřeba nepřítele

Vždycky mám takovou vizi, jak snadno to půjde a nakonec to tak snadné není.

Z určitého druhu výchovy jsem pacifista (který rád ve vzteku škrtí své blízké)... K čemu tedy všechny ty války, proč se lidstvo nepoučilo?
Z tohoto úvodu to vypadá, že je lidstvo nepoučitelné, snad i hloupé.
Zkusme situaci dále rozebrat. Předpokládejme, že obyvatelstvo je pacifistické (mírumilovné). Komu válka prospívá?

Logicky prospívá výrobcům zbraní. V čistě abstraktním příkladě nejde výrobcům zbraní o války - a aby lidé umírali... jde jim spíš o to, aby si stále někdo kupoval jejich výrobky. Takže zbrojení a mír je pro zbrojaře ideální situace. Válka jako taková zasahuje spoustu složek společnosti. Přijdete o lidský kapitál, přijdete o spoustu materiálních statků (ekonomiku): budovy, infrastrukturu, instituce. V extrémním případě válkou rušíte celou kulturu. Nehledě na toto, psychické šrámy zůstanou po generace. Asi už necítíme nenávist ke Švédům, nebo k Napoleonovi, ale Hitler stále ještě slouží jako symbol zla. Přinejmenším válka vede k jiné geopolitické situaci po jejím skončení.

Předpokládejme, že válka je špatná. (Nebudu rozebírat morální teorie.)
Je ale výhodná?
Bohužel ano - výhodná být může. Asi je naivní čekat, že všechny konflikty historie jsou stejné. Vítězná válka znamená vzestup určité skupiny obyvatel = armády. Pak se z generálů stávají prezidenti. Lidem se to prostě líbí.
Výhodná je proto, že jedna strana získává materiální statky druhé, může získat území. Ale také může jít jen o to, že jedna strana se pak stane dominantní v diplomatických vztazích apod.
Tj. z vítězné války může značně profitovat určitá část vítězné strany (ta co válku vede). Její obyvatelstvo přirozeně "přinese nejvyšší oběť". Aneb je využito k zájmům těch, co velí. Rozdávat věnce při výročích nedá tolik práce.

Pokud obyvatelstvo je proti válce jedna z možností, jak mu válku naordinovat v demokracii je propaganda. (v totalitních společnostech je to propangda s tím, že buď dostanete kulku od vlastních, nebo od nepřátel- i když nevím, jestli na bojišti rozdíl mezi demokracií a totalitou vůbec existuje).

Jednou z možností, jak válku vyvolat je strach obyvatel. Hodně strachu. Ale hodí se, aby ten strach šel nějak jednoduše zneškodnit a rozpoznat. Dostal jméno, dostal tvář. Jednoduše se to vyrobí přes nějaké označení: rasa, náboženství, stát. Způsob jak vůbec označit a rozpoznat nepřítele.
Když už je hotový plán koho zneškodnit, je třeba najít nějakou záminku, která bude dostačně silná, aby byla argumentem pro: "oni si začali, my se jen bráníme." A válka může začít. (to tuším použil Hitler proti Polsku).
Přirozeně se hodí o daném nebezpečí co nejvíc mluvit v televizi, novinách. Dneska možná i na internetu...

Jelikož jsem hodně ovlivněn Chomským, myslím, že současným označením nepřítele v USA je slovo: terorista. Obecněji: nepřítel demokracie. Další nepřítel, mírně skrytý je Rusko. Obecně bylo třeba nepřítele vytvořit, aby velký byznys zbrojení fungoval. Přirozeně by asi nebyla pozice USA tak silná, kdyby neměla takovou armádu.
...zcela hypoteticky: kdyby byla USA pacifistická země: zaútočilo by na ni Rusko? Zaútočila by na ni Evropa? Znovu Japonsko? Čína?
Teď je to patrně ani nenapadne.

K společnosti války v dnešní době neodmyslitelně patří i technika a s ní spojená věda. Nebylo by silné armády nebýt vědců, kteří vymýšlejí nové technologie. Jaderné zbraně, radary, tryskové motory, raketové motory, špionážní družice, počítače, chemické, biologické zbraně, lasery. Většina těchto vynálezů ovlivní více či méně posléze společnost mírovou. Nabaluje se na ni značná část (soukromé?) ekonomiky, která tyto vynálezy přetavuje pro civilní využití.
Dobrý start dobré značky by patrně mohl začínat dobrou válečnou výrobou v čase války.

Může společnost fungovvat na jiném modelu než: vědecko-zbrojně-konzumním?