ASTERISMUS NOVÉ VĚDOMÍ A SMĚR KE VZNIKU SPOLEČNOSTI KOSMICKÉ-3

O přirozeném asterismu

V kosmu nakupovat a prodávat nelze, natož vyplácet mzdu, případně být příjemcem takové mzdy. Nevěříte? Tak si to vyzkoušejte! Maximálně zde může fungovat směnný obchod, ale ten by přicházel v úvahu pouze za předpokladu, kdyby lidská vesmírná kolonie (základna) vešla do kontaktu s nějakou mimozemskou civilizací, s níž by bylo možné tímto způsobem obchodovat. Ovšem v rámci vlastní komunity, postrádá směnný obchod taktéž jakéhokoliv smyslu.

Na kosmických základnách vždy půjde o přežití, a tomu se podřizuje vše, co souvisí s pobytem na takové kolonii. Nejspíš nejde o náhodu, že v kolonizování vesmíru lze spatřit nápaditou shodu s hmyzím společenstvím, kupříkladu s mravenci nebo včelami. V těchto hmyzích koloniích panují striktní společenská pravidla, která dopředu určují - kdo je kdo, anebo čím bude. Konkrétně u včel jsou na sobě jednotliví členové závislí tak, že jeden bez ostatních nedovede plnit svou funkci a zahyne. Mezi včelami funguje dokonalá dělba práce, rovněž rovnoměrné přerozdělování.



Matka - její úlohou je klást vajíčka, čímž zabezpečuje obnovu včelstva

Trubec - jeho úlohou je oplodnit mladé matky, nebo zahřívá včelí vajíčka

Dělnice - vykonávají pro včelstvo všechny ostatní potřebné práce


Nelze se domnívat, že na kosmických koloniích, kde bude působit člověk, tomu může být jinak, než jako u výše popisovaného příkladu se včelami. Asterismus lze z této viděné perspektivy považovat za jakýsi zlatý řez, jímž se řídí růst rostlin a všeho, co souvisí se zázrakem života, jemuž se snaží asterismus rovněž porozumět.

Jestliže jste dočetli až sem, musí vám být naprosto jasné, že asterismus je neslučitelný se stávajícím civilizačním systémem, který je zodpovědný za vše, co působí negativně (smrtelně) na životní prostředí, vůbec na vše živé, včetně samotného člověka

Jak se lze z tohoto marastu vymanit? Asterismus je svobodomyslné učení a spirituální směr přesahující hranice dimenze všední reality. Co to přesně znamená? V asterismu nelze cokoliv lámat násilně přes koleno, protože v tomto hvězdném pojetí nejde o revoluci nebo pučistický převrat, ale o svobodné rozhodnutí, které visí na našich bedrech odpovědnosti, neboť se to týká přežití lidstva.

Asterismus nás nabádá především k tomu, abychom se stali nezávislými pozorovateli zázraku života, do jehož sféry patří prostředí v němž žijeme. Primárním úkolem pozorovatele je sledovat to, co vidí, potvrzuje nebo popírá, že to existuje a dělá to, co dělá.

Pozorovatel je základem veškerého vědění, neboť z těchto poznatků získává evoluční nadhled, který přispívá k jeho fyzickému i spirituálnímu povznesení. Pozorovatel poslouchá a sleduje, nicméně do toho, co je v zájmu jeho hledáčku pozorování, to nikdy svým zásahem neovlivňuje. Co tím bylo řečeno?

Jako správní průzkumníci bychom měli žít v podzemních městech, která budou zcela soběstačná na vnějším okolí. Nezávislost na životním prostředí poskytuje jakékoliv civilizaci zásadní svobodu, o níž jsem psal jako o povznesení.

Jen si představte, jak by naše planeta asi vypadala, kdyby na jejím povrchu nebyly dálnice, silnice ani železnice, prostě žádná lidská obydlí, čímž jsou betonová města, ale jenom liduprázdná (divoká) krajina. Člověk by musel žít v těchto izolovaných (podzemních) asterických městech jinak, úplně stejně jako třeba na marsovké kosmické základně, kde by bylo životně nutné, technologicky si zajistit (vyrobit) vodu a kyslík, ale i potraviny. Jen pro zajímavost, takováto technika už je na světě!

Doposavad jsme z povrchu naší planety vše jen bezhlavě těžili a ničili, jako smyslů zbavení, bez ohledu na následky! A proto této civilizaci hrozí průšvih v podobě zániku, který může být dovršen vymřením našeho živočišného druhu. Tudíž se musíme vydat asterickou cestou ke svobodě a evolučnímu povznesení, abychom došli tam, k čemuž jsme byli vyvoleni. A tím není náš zánik, nebo konec světa!



DUAL ASTER – Duplicitní asterismus

Jak se dopracovat k asterismu, bez násilí, zcela svobodně a dobrovolně? Je to jednoduché! Pokud se vám tyto myšlenky zamlouvají, v tom případě můžete založit komunitu, v níž o asterismu budete rozjímat, pomáhat s jeho šířením, případně ho obohacovat svými vlastními zkušenostmi nebo poznatky, protože asterický způsob života je o nekonečném poznávání a doplňování nově získaných zkušeností, jež jsou pro asterismus nezbytné! Takže to, na co zde nenaleznete uspokojivou odpověď, můžete sami doplnit, vyřešit to vlastním přičiněním, což je z hlediska asterické udržitelnosti, naprosto klíčové!

Všimněte si zjevné odlišnosti, pokud porovnáme asterismus s jinými civilizačními pořádky. Předešlé civilizační řády se z nějakého důvodu vyčerpaly, lidstvu neměly po určité době co nabídnout, a proto v čase zanikly. V tomto směru je asterismus rozhodně jiný, protože je založen na uzavřeném ekosystému, což je ostrůvek života uprostřed oceánu, který se konstantně vyvíjí a roste v harmonickou dokonalost.

V asterismu jsou kosmonauti a obyvatelé kosmických základen odkázáni výhradně sami na sebe, což znamená, že si asteristé v rámci komunity musí nezištně pomáhat, daleko od domova ve vesmíru jsou si kosmičtí pionýři ve všech ohledech rovni, stávají se tak sobě bratrem či sestrou, dohromady tvoří jeden svět a jednu rodinu.

Z toho můžeme usoudit, že na základě komunitního života není v tomto pomyslném rodinném svazku jakýchkoliv peněz potřeba. V podstatě vše patří všem, poněvadž na kosmické základně ani tomu nemůže být jinak. Proč by se měl k asterismu někdo přidávat? Pakliže si uvědomujete, že žijete ve světě v němž se za vše musí platit, kde se vytratila úcta k člověku, láska k bližnímu, pojem bratrství, respekt k životu, o to víc vás asterismus oslovuje, tudíž máte k němu blíže.

Jakmile náhodou, a nebo také s pomocí vlastní iniciativy objevíte osoby (lidi) se stejným zájmem, ale i smýšlením, dostáváte se k jedinečné příležitosti, jak založit společnou asterickou skupinu, z níž se může zrodit životaschopná komunita, systém a nový světový řád, který se stává novým zítřkem a nadějí pro oslnivou existenci lidstva, jehož směřování a život včetně smrti, končí v nekonečných dálavách universa.

Asterismus nevychází z principu tajných společenství, je na rozdíl od těchto „klubů“ komukoliv otevřen, tudíž by se k asterismu měli všichni jeho členové neskrývaně přihlásit, aby přihlížející veřejnost věděla, o co přichází! Kosmonauti rovněž nežijí v utajení, jsou vzorovým příkladem čestnosti a statečnosti a veřejného uznání, zároveň poskytují inspiraci celému světu, zejména nevěřícím Tomášům, kteří se mohou na vlastní oči přesvědčit o tom, že přistání na Měsíci pro naši civilizaci znamenalo: „Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ V jednotě je síla, a o tuhle moc je třeba se s ostatními lidmi tápajícími v temnotě, podělit.

Každého snad potěší, když mu někdo v něčem pomůže, nebo poskytne duchovní útěchu, jen ať každý vidí, z jakého důvodu bylo tak učiněno! Nezištným chováním, které vychází z asterického konceptu, lze lidem žijícím v tržním hospodářství, otevřít oči dokořán, probudit je z přetrvávajícího spánku, a uzdravit jejich oslabené duše a celé životní prostředí naší planety. Dalším krokem ve vývoji a šíření asterismu se stanou pomyslné plástve, s nimiž lze stvořit skutečný asterismus.

Každá buňka čítající cca tisíc lidí, vytvoří svou nezávislou plástev, která bude simulovat uzavřenou kosmickou základnu. V této plástvi budou lidé pracovat výhradně sami na sebe, a to ve prospěch vlastního celku a přežití, čímž bude jejich plástev, která je součástí jednotného úlu. Takovýto společenský model neuvěřitelně zjednoduší celý svět. Mezi jednotlivými plástvemi bude moct probíhat výměnný obchod, transfer informací a zkušeností, případně také výpomoc v rámci jednotného úlu apod., čímž je v tomto asterickém schématu myšleno celé lidstvo!

V tomto systému nemusí existovat žádné vlády, ale jenom zdravý rozum a pud sebezáchovy. Samozřejmě, vůdčí autority nelze z veřejného života úplně vytlačit, a proto každá plástev může mít svého koordinátora, který povede svůj kmen směrem k asterickým ideálům a hvězdnému povznesení. Jestli bude v tomto návrhu jakýsi morální dohlížitel, což by byla domnělá Matka ve včelím úlu, anebo jakýsi vrchní strážce, případně rada dohlížející na aster kodex, není z hlediska asterismu pro jeho přínos podstatné! Nicméně v takovéto hierarchie lze cosi obdobného očekávat. Koneckonců v asterismu nelze dopředu nic předvídat, neboť jeho univerzálnost je nekonečná jak sám vesmír.

Dokonalost je nekonečná jednoduchost, a pokud je asterismus hvězdně neřízené uspořádání, poskytne všemu lidstvu kýženou spravedlnost, zamezí plýtvání, ukončí války a egoistickou rozdílnost. Duální asterismus bude fungovat do té doby, než jím bude nahrazen současný civilizační řád, který se stejně za nějakou dobu rozpustí jako kostka cukru v kávě. Ovšem díky tomu, že se asterismus může plně rozvíjet bok po boku se stávajícím systémem, nezavdává důvod k negativním tendencím, které mohou přivodit konflikty a násilí, revoluční tendence atd.



SCHOLA ASTERISMUS - ŠKOLA ASTERICKÁ

Když jsem se svými přáteli o asterismu debatoval, dospěl jsem k názoru, že asterismu nejvíce brání obyčejná lidská pohodlnost, která jde ruku v ruce s lhostejností, zvlášť když asterismus je o přežití a nápravě, kterou nikdo nechce, pakliže není ohrožen na životě. Tohle je největší úskalí týkající se potřebné změny, která může proběhnout bez sebemenších potíží, a ve výše popisovaném duchu - DUAL ASTERISMU, anebo neřízeně a chaoticky, s bolestí a nejistým koncem a nadějí na lepší budoucnost.

Jsem si jist tím, kdyby zítra byly obchodní regály s potravinami vyprázdněné, že právě takovýto impuls by se stal popudem k přemýšlení, taktéž podnětem ke kýžené transformaci, která je nezbytná pro přežití lidstva. Jenomže to se dostáváme k extrémním okolnostem, jimž je lépe se raději vyhnout, než okusit na vlastní kůži!

Rozumím tomu, když od dětství jsme vedeni k tomu, že musíme mezi sebou soupeřit, vydělávat peníze, ostatním ukazovat na zřetel dosaženého vzdělání a bohatství, že myšlenka na společný majetek a svět v němž nebudou peníze, ale ani rozdíly, spíše činy k posílení imunity lidstva, že cosi takového muže mnohým lidem přivodit značné deprese a nejistotu, která pramení z nevědomosti. Jaké by asi byly poslední dny lidstva před koncem světa, o němž bychom přesně věděli, kdy nastane? Co tím bylo řečeno?...

Jakmile jsme vystaveni okamžité hrozbě, která může přijít odkudkoliv, efektivněji tak reagují naše obranné mechanismy – smysly, jimž vděčíme za přežití! Abychom mohli snáze spatřit nebezpečí, které číhá na každém rohu, je smysluplné o takové hrozbě dopředu si něco říct. Ještě lépe přidat názornou ukázku, což je ona prevence, která může skutečně zabránit velkému neštěstí. Takže se dostáváme k tomu, že asterismus je nutné zaintegrovat do podvědomí lidí způsobem výuky. Nejlépe v duchu konceptu „škola hrou“ podle Jana Ámose Komenského.

Vybraní kosmonauti než nastoupí do rakety, která je dostane do vesmíru, musí nejprve projít docela náročným výcvikem. Tudíž je důležité, abychom zbudovali asterické výcvikové kempy, v nichž cca po dobu jednoho roku budou první asterici vystaveni tomuto kosmickému konceptu a jeho nelehkému působení, z něhož by pak mohl povstat ucelený řád pro celosvětovou společnost. Ještě bych k tomu dodal malou poznámku.

Bezproudí, neboli tzv. blackout, v dnešní době nejvíce ohrožuje celosvětovou společnost. A přitom stačí, aby došlo ke globálnímu výpadku elektřiny, kupříkladu na půl roku, a následky mohou být pro celou nynější civilizaci absolutně fatální! Záhy bychom se mohli dostat do středověkých dob a anarchismu, a to by si snad nikdo rozumný nepřál, třeba svítit voskovými svíčkami.


Kdyby se asterismus rozšířil po celé zemi, snížila by se tím naše závislost na zdrojích z centra, kupříkladu na dodávkách plynu nebo elektřiny, ale i jiných potřeb k modernímu životu. Všechny plástve si v tomto systému zajišťují vlastní energii. Případná oprava místní energetické přenosové soustavy z důvodu jednoduchého rozmístění, může být zprovozněna během několika málo hodin!

V každém případě žádný konec světa nemůže za těchto okolností nastat, na rozdíl od stávající situace, která se nečekaně může zvrtnout v katastrofu, pokud by došlo k supererupci na Slunci. A to je další důvod, proč bychom asterismu měli vyjít vstříc, dokud máme ještě nějaký čas na bezbolestnou přeměnu! Nyní uvedu několik zajímavých protiargumentů mých přátel, kteří jsou přesvědčeni, že asterismus je právě z těchto následujících důvodů neuskutečnitelný.


■ Kdyby nebylo peněz a každý by si mohl vzít zdarma v obchodě, to co by potřeboval, potom bychom měli prázdné regály.

■ Pokud by nebyla mzda (peníze), nikdo by nepracoval.

■ Závist nelze vytěsnit z lidské mysly, protože když jde o ženy, tak muži přemýšlí pohlavním ústrojím, nikoliv rozumem.

■ Majetné obyvatelstvo se nikdy o své bohatství se světem nerozdělí.

■ Proč by měli pracující lidé dotovat nepřizpůsobivé občany, lenochy a vykuky zneužívající štědrý sociální systém

Na tyto oprávněné výtky poskytuje asterismus rychlou a rozhodnou odpověď. Zkuste nějakou dobu žít na kosmické základně, a to v počtu třiceti lidí, kteří budou mít rozdílnou barvu pleti, každý z nich bude vyznavačem jiného náboženství, o dosaženém vzdělání ani nemluvě.

Jakmile jste nečekaně postaveni před hotovou věc, nezbývá vám nic jiného, než se přizpůsobit, což znamená, společně táhnout za jeden provaz. Pud sebezáchovy stojí vždy nad egoismem, proto v případě jakéhokoliv ohrožení, budou rozdílné skupiny obyvatel vzájemně spolupracovat, ať už půjde o bohaté či chudé, vzdělané nebo nevzdělané lidi apod. Asterismus je o přežití, čili je o této popisované spolupráci!

Takže výše uvedené námitky o tom, kdo a proč apod., se v tomto případě rozplynou jako pára nad hrncem. K čemu vám budou kdesi na Marsu peníze, zásluhy či dosažené vzdělání, společenské postavení atd. A přesně o tom je asterismus, o skromnosti a lidství, respektu vůči životnímu prostředí, taktéž o nových obzorech, jež korespondují s přežitím celého lidstva.


Závěrečná slova o asterismu

Pakliže dojdete k názoru, že jde o pohádku, jak se tomu přihodilo u mých přátel, v tom případě jste se dostali do zajetí vlastního sebeklamu. Chybí vám dostatečná představivost a informace o současných letech do kosmu, jste obětí vašeho ega, jež vám neumožňuje se odpojit od různých zvyklostí na nichž je postavena konzumní společnost, která chce pořád víc a víc.

Nejste ze sobeckých příčin připraveni se podílet na obnově našeho světa, a to je z pohledu rovnováhy jedno z nejdůležitějších kritérií, jenž vede k bezbolestné transformaci lidstva, neboť změna musí přijít, ať se to někomu líbí, nebo ne! Pozastavil se u vás evoluční vývoj, a to znamená, že se z vás stala méněcenná (zaostalá) bytost, která se nedokáže povznést ke hvězdám. Žijete v uzavřeném světě, poněvadž nemáte sebemenší potuchy co se odehrává ve vesmíru, respektive na výzkumných (vesmírných) pracovištích, jako je ISS. Máte dostatečný přehled o tom, co se děje ve vesmíru?

Kosmická posádka se musí v první řadě naučit ve vesmíru šetřit s vodou. Kupříkladu kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) pijí vodu, která se získává metodou recyklace a čištění z jejich moči. Takto vyčištěná voda je podle odborníků čistější než z vodovodního kohoutku

Pakliže mohou ve vesmíru kosmonauti žít v tomto asterickém duchu, proč bychom to nezvládli my, akorát za jiných a daleko příznivějších podmínek, které tady na zemi díky Bohu stále ještě panují. Vesmír je nám v tomto případě ukázkovým příkladem a vodítkem, jak si zachovat naši planetu čistou a zdravou. Až se tohle naučíme budeme za vodou! Asterismus dokonce řeší současnou přelidněnost, kterou bychom neměli rovněž podceňovat, protože se odhaduje, že do roku 2030 bude mít Země už 8,6 miliard obyvatel.

Asterický způsob života otevírá lidstvu dosud nevídané možnosti, které nám jednou umožní kolonizovat nejbližší planety v naší sluneční soustavě. Osidlování těchto planet v budoucnu může vyřešit stávající populační boom, který je z pohledu rovnováhy neudržitelný. Asterické poznání a zároveň učení je škola hrou, tak vzhůru ke hvězdám!

Milujme se a množme se, kolonizujme vesmír, neboť to je naše předurčení, k němuž jsme byli stvořeni. Využijme maximálně dosaženého pokroku a moderních technologií ku prospěchu lidstva, poněvadž to je jedna z alternativních cest, která nás může zbavit pomyslných otrockých pout a přetrvávající zaostalosti.

Dokonalost - to je cíl, jejž jsme my všichni povinni dosáhnout! Člověk na nerozvíjející se úrovni koná činy a vůbec se nemění, protože přání dostávat je v něm tak malé, že ho to nenutí k ničemu většímu než k zachování vlastní formy téhož procesu existence. Asterismus je nesporně jedním z možných způsobů, jak dosáhnout takové dokonalosti. Jsme připraveni v sobě probudit asterismus? To ukáže čas!

Nejprve musíme pochopit, pokud chceme přežít, že je nutné, aby celý svět souhlasil s tím, že se osvobodí, a zničí přání přijímat pro sebe a ve všech bude pouze přání dávat ostatním, zruší tím všechny nepokoje a všechno škodlivé na světě, a každý z nás bude mít celý velký svět, který se bude starat o něj a o jeho potřeby. Asterismus je jako Záře, most spojující dva břehy, dvě rozdílné dimenze, tudíž stojíme před důležitou volbou, a to jakým směrem se vydat. Asterismus z dnešního úhlu pohledu je nepochybně světem zaslíbeným!