ASTERISMUS NOVÉ VĚDOMÍ A SMĚR KE VZNIKU SPOLEČNOSTI KOSMICKÉ-4

Konec dobrý všechno dobré

Kvůli velkému zájmu o tohle téma, vznikly hned dvě pokračování naráz, v nichž se budete postupně dozvídat, na jakých principech může asterismus úspěšně fungovat. Jen pro připomenutí uvádím, že asterismus je o naší budoucnosti, záchraně i adaptaci, stejně tak o evoluci a svobodě, která nabízí prostor k seberealizaci.

Na jednoduchém společenském zřízení, čímž je v tomto případě asterismus, mohou všichni lidé bez rozdílu cosi získat, v první řadě perspektivu do časů budoucích, také potřebnou útěchu a úlevu, jenž komukoliv umožní rozjímat nad tím, co udělat pro záchranu světa, aby naše civilizace žila v míru, taktéž v souladu s přírodou, ale i hvězdnými zákonitostmi, s nimiž koneckonců asterismus koresponduje. Určitě je lepší dělat něco nedokonale, než bezchybně nedělat nic! A proto bychom se měli řídit tímto heslem: „Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.“ Na jednoduchosti postavená myšlenka, může v těchto nejistých časech lidstvu poskytnout, naději a spásu, především pak světlo na konci temného tunelu. Posuďte sami...


Co je k tomu potřeba?

Jak přivést k životu asterismus, abychom jeho životadárnou moc zavedli do běžného života a reality? Na konci článku uvádím deset základních kritérií a podmínek, s nimiž lze vytvořit plně funkční asterickou společnost. Je zřejmé, že někteří lidé kvůli závislosti na stávajícím způsobu života, budou mít s adaptací vedoucí k asterismu, značné potíže.

Nicméně, pokud je změna nevyhnutelná, zejména když společnost kráčí k úpadku a anarchii, v takovém případě je neprozíravé, abychom se bránili nápravě (změně), jež s asterismem souvisí! Za těchto okolností musím souhlasit s americkým spisovatelem - Nealem Donaldem Walschem, který napsal, cituji: „Člověk má v životě jedinou jistotu: Nic není jisté a všechno se neustále mění. A přesto se změn bojíme a snažíme se za každou cenu udržet setrvalý stav věcí.“

Tudíž mějme na paměti, kdo nic nezkusil, nic neví! V tomto ohledu je zapotřebí překonat strach z neznámého, což je pomyslná překážka, která nám znemožňuje spatřit svět v lepších barvách. Jelikož světlo symbolizuje život, lze ve svitu spatřit vesmírný lesk (systém), jehož účinky mají vliv na biologické funkce živých organismů. Kupříkladu tím, že se střídá den s nocí, tak jsme díky tomu pod vlivem kosmických sil, které stojí za potřebou spánku.

Jakou moudrost z toho můžeme vyvodit? Jakmile máme spirituálně blíže k přirozenosti, čímž je v tomto případě světlo ze slunce, tím více jsme propojeni s podstatou samotné přírody, která je součástí většího kosmického celku. A tak není bezzubé si myslet, když budu tvrdit, že nejvyváženější společenské zřízení, může vzejít právě z toho, co máme nepřetržitě před očima, a tím je přirozený charakter vesmíru, který lze do našeho světa implementovat i s jeho fragmenty dokonalosti. Pakliže tak učiníme, potom nemusíme mít obavy z toho, že vymýšlíme nevymyšlené!

Zastavme se na chvilku nad touto předchozí myšlenkou, tedy proč není zapotřebí cosi vymýšlet, pokud všechno, co potřebujeme k životu, se nalézá v nekonečném universu. Jestli nedochází k hromadění energie, která by měla nepřerušovaně téct svým „vodotokem“, pak to nezavdává příčinu k jejímu akumulování, což znamená, že nehrozí exploze!

Svobodný člověk pluje životem jako nespoutaná energie, žije spokojeně, vnímá intenzivněji lásku, vůně i chutě, vyzařuje z něj krása a empatické cítění, a to se pozitivně projevuje v jeho životě a okolí. Ovšem pokud je člověk nesvobodný, pak je jako sopka, je v něm nashromážděná energie jako v papiňáku, která vybuchne a chrlí smrtící lávu do všech směrů, vypouští jedovaté plyny do ovzduší, šíří zkázu kolem sebe.

Jakákoliv bytost postrádající svobodu, je vystavena nadměrnému strachu, duševně neroste, je ve všech ohledech nedůtklivá, proto se spirituálně nerozvíjí a chřadne na mysli. Kdyby lidská bytost žila od svého zrodu v nesvobodě, nebyli bychom evolučně na současné úrovni!

Takže, když už víme, že svoboda stojí za naším civilizačním vzestupem, v tom případě nemusíme nic zásadního vymýšlet, jestliže chceme urychlit proces, k němuž jsme předurčeni. Pokud předešlému tvrzení o svobodě nevěříte, potom se podívejte na země, kde panuje nedostatek svobody, jak v těchto nesvobodných zřízeních strádá celá společnost, ale především jak jsou tyto nedemokratické kultury v porovnání se svobodnými státy, chudé a zaostalé, prakticky bez vývoje a perspektivy.


Co může uspíšit jeho zrození?

Jak urychlit asterismus, aby jeho ozdravný svit ozářil náš potemnělý svět, co možná nejdříve, čímž by došlo k jeho bezbolestnému zrození a věčnému třpytu, z jehož světelných účinků by mohlo spokojeně lidstvo žít, až do skonání světa! V předchozích dílech jsem na tohle téma uvedl, že éra velkých systémových změn a zvratů je už tady, probíhá v plné síle, a nejde jen o ledabylou proměnu, ale o dosud bezprecedentní opravu společenského řádu a mentální změnu lidstva, kterou lze považovat za konec dosavadní civilizace. Ovšem musím podotknout, že nejsilnější popud k zrození asterismu, přijde zvenčí! I když tomu tak nemusí být, předpokládám, že ledy se nejspíš v tomto ohledu prolomí, až nějaká veřejně známá instituce, kupříkladu NASA či ESA, co se zabývá výzkumem vesmíru, světu odhalí pravdu o tom, že nejsme v kosmu sami!

Než bude veřejně známo, že za hranicí našeho planetárního světa se nalézá inteligentní život, teprve potom se z čista jasna začnou dít dosud nevídané věci, protože i „obyčejní lidé“ se budou zajímat o to, jak se sem na tuhle přenádhernou planetu dostal život? Co je to život? Popřípadě, jaké společenské poměry panují na té či oné mimozemské oběžnici, kde se vyskytují vyspělé mimozemské civilizace. Válčí mimozemšťané mezi sebou, anebo jsou v kosmu také peníze, bohatství či chudoba? Mají zelení mužíčci rádi čokoládu?

Každopádně zpráva o existenci mimozemského života, představuje zvrat v dosavadním lidském chápání, rovněž ztrátu nebo otřesy současného obrazu světa. Pakliže existuje kolektivní vědomí, v tom případě musí existovat i kolektivní ego, které bdí nad touto civilizací. To ego je však nezlomné, což platí jen do té doby, než se změní neměnný obraz reality, která je hřebíkem přitlučeným ke zdi.

Mimozemský život souvisí s vesmírem, takže až do něj skutečně nahlédneme a spatříme tam cosi neobvyklého, co nerezonuje s naší představou o tomto nekonečnu, teprve tehdy pochopíme, že stávající způsob života a uvažování, není často ničím jiným než všeobecným omylem, neboli ztrátou času!

Ovšem odhalení mimozemského života nepřijde jako blesk z čistého nebe, něco takového nelze v dohledné době očekávat, každého jistě napadne. Ale i kdyby obdobný přelom v dějinách lidstva nikdy nenastal, vzhledem k tomu, co všechno se na tomto světě negativního odehrává, nelze vyloučit, že většinová populace začne samočinně a hlavně jinak přemýšlet, a to povede k zrození čehosi, co koresponduje s asterismem.

Buď jak buď, než se tak ale stane, nelze vyloučit, že do té doby současná éra, bude vůbec tou poslední epochou v civilizačním vývoji, která učiní přítrž zhýralému způsobu života, nezájmu a lhostejnosti, a proto bude nahrazena zcela novým světovým řádem, nejlépe s aspekty hvězdného asterismu.

Tomu nahrává i skutečnost, o níž se stále častěji dočítáme v mainstreamovém tisku, kde se v náznacích dozvídáme, mnohdy bez sebemenších skrupulí, že objev mimozemského života, představuje pro lidstvo zásadní milník v jeho osudu a směřování. Nicméně, fakta v tomto směru hovoří jasnou řečí, pakliže je nebudeme vědomě bagatelizovat, což se nám kvůli zmiňované lhostejnosti stává často!

Například - Britský The Telegraph nedávno na tohle téma zveřejnil rozhovor s šéfem divize planetárního výzkumu NASA, s Jamesem L. Greenem. Podle pana Greena je otázkou, zda je lidstvo na objev živých organismů mimo Zemi, připraveno. A to se šéf této divize obává nevýznamných mimozemských mikroorganismů. Jakpak by asi pan Green referoval o tom, kdyby jeho úřad měl důkazy o inteligentním mimozemském životě, že?

Domnívám se, že za těmito povrchními obavami lze nalézt jiné důvody, které souvisejí se současným civilizačním řádem, jenž byl založen z dnešního pohledu na již zastaralém finančním systému, který degraduje obraz současné civilizace, o svobodném člověku ani nemluvě!


Psáno ve hvězdách

A tak není od věci se zamyslet nad tím, zdali na jiných nepozemských světech, není náhodou asterismus, nebo tomu něco podobného, nedílnou součástí společenského zřízení, které úspěšně formuje tu či onu civilizaci, a to kdekoliv v nedostupných dálavách vesmíru.

Skutečnost o tom, že existuje inteligentní život mimo Zemi, představuje v našem chápání třeskutou změnu, jiný pohled na náš vlastní život, ale i nepopsatelnou historickou událost a biologické „ZEMĚTŘESENÍ“, které by učinilo všem dnešním rozdílům přítrž! Jaké rozdíly mám na mysli? Jde o to, že rozdíly a rozdílnost podněcuje lidstvo proti sobě. Kvůli rozdílným náboženstvím se vedou od nepaměti náboženské války, taktéž jazyková odlišnost mnohdy přispívá k nevraživosti mezi jednotlivými národy, a nakonec vůbec nejprimitivnější rozdílnost, čímž je rasová či etnická odlišnost.

Pochopme už konečně, že příchozí mimozemšťané nebudou rozlišovat mezi Němcem a Rusem, Angličanem či Francouzem, zrovna tak nebudou dělat rozdíly mezi bělochy a černochy atp. Kdyby sem náhodou mimozemšťané zavítali, pak se nebudou určitě zajímat o to, kdo je křesťan, muslim či žid! Nebudou zkoumat, kdo je kdo, protože všichni pozemšťané jsou pro jakéhokoliv kosmického návštěvníka bez rozdílu, příslušníky lidského rodu.

Z tohoto úhlu pohledu se stává naše národovectví pouhou bublinou, jež s eventuálním příchodem mimozemských entit sem na Zem, praskne! Navzdory tomu, že jsem patriot české země a kultury k ní přináležející, viděno mimozemskými očima, nejsem víc než obyčejný člověk, to platí pro kohokoliv, kdo se na této planetě narodil.

Dokud tohle výše uvedené lidstvo nepochopí, budeme v kosmu považováni za vesmírné neandrtálce. S inteligentní, leč primitivní rasou, nelze totiž vstoupit do přímého kontaktu! Zaostalost myšlení stojí v cestě odvážným lidským myšlenkám, a tak se dostáváme k zásadní otázce, kdy a jak nás budou mimozemšťané kontaktovat? Jsem přesvědčen, že nejsnadněji k nám mohou proniknout skrze reinkarnaci (převtělení).



Příchod a poselství mimozemské duše

Představte si čistě hypoteticky, že kdesi uprostřed zbytků amazonských pralesů, se narodí nativní člověk (indián), který začne o sobě prohlašovat, že je součástí vyššího kosmického vědomí, a že jeho zrození a příchod sem na zem, není náhodou, protože je převtělením duše, jež nepochází ze Země! Z tohoto nenápadného indiána se pak vyklube náčelník kmene, později významný myslitel, jenž začne nezištně pomáhat všem lidem v nouzi, navíc bude šířit pravdu o životě a vesmírných civilizacích, které jsou v tomto kosmickém prostředí s námi v určité koexistenci, což je skutečnost dosud lidstvu neznámá.

Prostřednictvím jeho sdělení, budou pak k lidem přicházet potřebné informace, které této civilizaci umožní vstup do elity kosmických (hvězdných) národů. S pomocí této reinkarnované duše (indiána), se tak budeme moct připravit na první kontakt s dohlížející mimozemskou civilizací, která nad námi bdí od počátku věků.

Je to docela mazaný způsob, jak nerušeně navázat spojení s neandrtálskou civilizací, která začíná postupně (evolučně) dospívat, pakliže nechcete tento přirozený vývoj, z pohledu odpovědného pozorovatele narušit. Doufám, že jste pochopili, o jak složitou záležitost jde!

Osvícená duše usídlená v této indiánské bytosti, zaujme ležérní veřejnost natolik, že si nakonec egoistická společnost připustí, chtíc nechtíc, že stávající způsob života je neslučitelný s udržitelností životního prostředí, čímž je řečeno vše. Díky tomu pak světová veřejnost dospěje k přehodnocení situace, z níž povstane nový světový řád a systém s atributy kosmické moudrosti. Tím se znovu dostáváme k asterismu, neboť touto myšlenkou se přibližujeme k zrození čehosi, co dává lidstvu novou naději.