Proč lidé demonstrují?
Proč lidé demonstrují?
Je přitom výmluvné, že ti, kdo podporovali nošení roušek, nyní stejně aktivně podporují nošení ukrajinských vlajek.
Naopak odpůrci opatření proti covidu jsou i dnes chladnější k podpoře Ukrajiny ve válce proti ruskému agresorovi.
Tedy… nosím roušku a žlutomodrou vlajku na klopě, znamená to, že jsem podporovatelem aktuální vlády a tzv. mainstreamu.
Pokud dané symboly nenosím nebo jsem jejich odpůrcem, mohu být označen za dezoláta a rusofila.
Aktuální pokus o stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea při demonstraci konané 11. 3. 2023 ale ve skutečnosti není projevem nenávisti vůči Ukrajincům ani fandění Rusům. Není projevem dezolátství.
Je hlasitým vzkazem, který občané posílají politikům. A ten vzkaz zní: Dejte nám pokoj!
Již čtvrtým rokem totiž politikové narušují dosud celkem poklidný život občanů se svými příkazy, předpisy, výzvami, pomocemi a opatřeními. Logicky takové masivní angažmá politiků hloubí ve společnosti příkopy a vede k násilí.
Právě obrovitá žlutomodrá zástava visící na budově Národního muzea je symbolem stejně obrovitého (a nepřirozeného) vstupu politiky do našich životů.
Je však zároveň potřeba se ptát, proč nemálo lidí tak brzo proti roušce nebo nyní proti vlajce protestují. Co je důvodem, že tak intenzivně chtějí vlajku strhnout.
Proč obtížně zabírají výzvy vládnoucích politiků k „jednotě“, které jsou zpravidla předstupněm k autoritativnímu režimu.
Proč se lidé tak spontánně nepřidávají na stranu mainstreamu, jak se tomu dělo například u nás v padesátých letech, kdy většina společnosti jednoznačně podporovala nástup komunistů k moci. Proč byly počáteční lidové nadšení k podpoře boje proti covidu projevující se hromadným šitím roušek nebo nadšení pro boj za Ukrajinu tak záhy opouštěny.
Proč se z covidových příkazů nebo ukrajinské vlajky postupně stala nebo stávají vyprázdněná Irvingova „pravidla moštárny“, na což v jednom ze svých „covidových“ rozsudků upozornil Nejvyšší správní soud. Tedy byla/jsou to pravidla, se kterými jsme se většinově neztotožnili, která jsme nevzali za svá, jejichž legitimita (obecná přijatelnost) rychle vyprchává.
Vysvětlení uvedených „Proč?“ je jednoduché. Společnost je zkrátka mnohem členitější, vzdělanější a tím kritičtější, než si populisté nebo novodobí sociální inženýři představují.
Rozhodným faktorem je však ještě něco jiného: aby politik mobilizoval občany ke své podpoře, musí jim něco nabídnout. Tak jako nabídly diktatury dvacátého století, které se příslušných společností snadno zmocnily poté, co si tyto společnosti prošly krizemi.
Naopak my jsme v letech 1989 – 2019 zažívali období klidu a blahobytu. Proto jak covid, tak válku nyní vnímáme úkorně. Jako něco, co nám vzalo spokojené dny.
Ostatně někteří demonstranti proti stávající vládě (komunisté) nosili na tričku nápis „Chci žít v klidu“.
Je otázkou, kdy si toto přání politikové uvědomí. Kdy si uvědomí, že je nechceme mít denně na očích. Ještě větší otázkou pak je, jak následně budou na toto uvědomění reagovat, tedy zda represi zesílí nebo se budou chtít ke klidu navrátit.
Komentáře (17)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tak z jedný strany mi přijde, že boj proti covidu a nenávist k Ukrajině má společnýho jmenovatele v ruský oficiální propagandě. Resp. jakýkoliv téma který může vyvolávat spory tam má živnou půdu. Otázka opravdu může být nakolik to je síla propagandy a nakolik jsou lidé ochotní uvažovat určitým směrem.
Kdybych to měl pojmout obecně: tak uvažuju úplně jinak. :-)
Prostě bych téma Ukrajiny a roušek/ covidu vůbec nespojoval - na druhou stranu ty paralely tam jsou - byť je ignoruju.
18.03.2023 11:41:19 | ewon
Zdravím, díky za komentář. Paralelu vidím v tom, že prostřednictvím obou událostí (covid, UA) politikové zasahují do chodu společnosti víc než je zdrávo (tzv. aktivistická politika), což vede k nálepkování, nepřirozenému dělení společnosti. V důsledku toho roste radikalita, nedůvěra k demokratickému systému vládnutí a tím vzniká riziko nástupu autoritativního režimu.
18.03.2023 20:19:01 | Racek
Já bych řekl, že už jsou vyprázdněné i ideologie, které mají dneska dav na něco mainstreamového nalákat. Spíše to lidi znechucuje. Možná mladá generace se nechá strhnout novou nadšenou propagandou. Ale my starší jsme toho už dost od zažili a i ten nejhloupější si z toho něco odnesl jako zkušenosti. A tím jsme méně manipulovatelní, neboli víc otrlí. Ve všem špatném je něco dobrého. :-)
17.03.2023 20:58:55 | Lighter
Díky za komentář. Ano, přece jenom už tu zkušenost s autoritářstvim máme, a proto je jistá naděje, že demokracie odolá. I obecně platí, že je-li demokracie zavedená na druhý pokus, má větší šanci přežít. My jsme první pokus provedli v r. 1918 a po dvaceti letech ztroskotal. Druhý pokus o demokracii jsme provedli v r. 1989 a zatím se jakz takz daří. Snad vydrží...
18.03.2023 08:11:00 | Racek
No tedy, srovnávat první republiku s tímto hnusem je dosti troufalé .) tohle není žádná demokracie, to si snad už fakt lidi dělají prdel .) Beneš se musí cítit v hrobě jako na trní, když tohle někdo napíše po sto letech, kam jsme to dopracovali .)
A dost bych pouvažoval o tom slově MY! Kdo my? Jsi si jistý, že my, lid český nebo to bylo úplně jinak .)
18.03.2023 09:53:44 | Constantine
Za prvé. Je nutné definovat demokracii. Demokracie neznamená blahobyt ani dokonalou společnost. Znamená možnost čas od času vyměnit vládnoucí politiky. Znamená určitou garanci lidských práv. Možná se Vám to zdá málo, ale v letech 1945 - 1989 jsme toto neměli. A ve velkých zemích jako je Rusko nebo Čína to nemají ani dnes, což je příčinou mnoha konfliktů vč. současné války.
Za druhé. První republika byla prvním pokusem o demokracii u nás. Demokracie to jistě byla, nicméně není možné ji idealizovat tak, jak to činí někteří historici nebo třeba seriál České století. I první republika postupně směřovala k omezování demokracie (viz zákon na ochranu republiky z počátku 30. let). Ale především: za celých dvacet prvorepublikových let nedošlo k vystřídání vlády a opozice, což je primární znak demokracie. Vládly po celou dobu stejné strany (tzv. pětka, později osma atd.), ministerstva byly ve stranických lénech, byly zde korupční aféry, tzv. politikaření, parlament o ničem nerozhodoval, vše se řídilo ze stranických sekretariátů. Asi se Vám to nebude líbit, ale demokracie České republiky od r. 1993, kde se skutečně vlády střídají, je v tomto smyslu mnohem funkčnější než ta prvorepubliková. Je otázkou, co s ní však udělají současné progresivistické tlaky nebo tzv. boj proti dezinformacím atd.
Ohledně "MY". Narážíte-li na to, že MY jsme zavedli demokracii, tak ano. Zavedl ji lid český v roce 1989. Lid stál na náměstích (byť je otázkou, zda chtěl svobodu nebo jen západní zboží), lid nějak volil. Vývoj od roku 1989 nelze považovat výlučně za dílo politiků nebo dokonce nějakých konspirátorů. My sami jsme se na něm podíleli a podílíme, a to jak v dobrém, tak i špatném smyslu. A právě to, že máme svůj díl odpovědnosti, se nám možná na demokracii nelíbí. Možná je pohodlnější, když tu odpovědnost někdo převezme za nás a vrátí nám "řád a klid".
18.03.2023 10:25:12 | Racek
Hned první věty jsou naprostý nesmysl, kdo ve skutečnosti mění politiky? Žijeme asi v jiném světě, každý politik, strana nebo skupina se drží zuby nehty, co nejdéle. V tom případě nikdy demokracie nebyla a je to jen přehnané slovo pro postupnou organizovanou korupci dokud se nezhroutí a nenastolí se nová, koloběh se opakuje. Nebudeme tu řešit východní blok, to je samo o sobě dost závažné téma.
Když se tu zmíní nastolení novodobé demokracie v poválečné době první světové války, všude v Evropě to bylo stejné, demokratických států bylo jako máku a všude to stálo za prd, protože monarchie/totalitní/autoritářský režim měl)a( vždy velký vliv a chtěla vládu nazpět, což vedlo ke krizím včetně té německé. Nemusíme chodit na balkán, stačí krize mezi Československem,(Velkým)Maďarskem, (polnohospodářským)Polskem, zde se takzvaný demokratický stát ubránil a vyhrál za pomoci kamarádíčků, ale jen proto, že z toho měli všichni něco. Vždy se jedná o to, že vyhraje ten, na kom se to všechno domluví, co poslouží velkému plánu do budoucna, všechno je to perfektně rozehraná šachová partie a naši otrokáři mají trpělivost budovat po staletí své malé i velké plány .)
Po roce 89 se to do jisté míry podobá roku 18, nicméně můžeme vést debatu o tom, zda se vládci změnili nebo to dostalo jen nové jméno, ale elita zůstává stejná, stejné rodiny, stejné finance, stejný systém ušlapávání lidí, ale na rozdíl od roku 18, kde se lidé více snažili, rok 89/93 byla absolutní fraška do očí bijící. Ten, kdo to nechápe - nemůže chápat ani dnešní pojetí, všechno to jde po stejných kolejích už po staletí, kdo si tu cestu prošel a našel vodítka, ví přesně o čem tu píšu. Neidealizuji tu nic, jen to, že se řítíme do pekel a můj pesimismus snad nebude naplněn.
Takže sněte dál o roce 89, od té doby bylo tolik "demonstrací" a nic se nezměnilo, protože ta vůle za oponou není! Tudíž to nebylo díky nějakým lidem venku, ale jiným lidem, kteří z toho měli prospěch! Proberte se! Dnes dostanou po čumáku všichni, kdo se tam nachomýtnou, ticho po pěšině, ale kdysi to byla úplná hrůza, co zapříčinila barevné revoluce po světě, dvojí metr? Ne, jen divadlo :)
18.03.2023 11:40:48 | Constantine
O roce 1989 nelze snít. Byl to reálný přechod k demokracii, která přinesla reálný politický provoz se všemi pozitivy i negativy. Lidé dostali svobodný prostor, někdo jej využil, jiný nikoliv. Dostali jsme prostor dělat vlastní rozhodnutí. Některá se nám jistě nepovedla, ale to nelze svádět na politiky, byť uznávám, že takové svalení odpovědnosti na vládnoucí vrstvu je úlevné a pohodlné.
Právě to, že se o korupci v demokracii mluví, je znakem, že systém je funkční. Pokud by korupční aféry nebyly viditelné a tutlaly by se, úplatní politikové by zůstavali ve svých funkcích, je to naopak znakem toho, že zde máme režim nedemokratický. Komunismus byl na korupci založen, akorát o ní bylo zakázáno mluvit ...Proto budil falešný dojem většího pořádku.
Myslet si tedy, že všichni politikové jsou korupčníci, není správné a takové úvahy lze označit i za nebezpečné. Všimněme si, že je používal každý nastupující diktátor, který demokratický systém označil za prohnilý a korupčnický s tím, že zavede pořádek. Jediné, co zavedl, byla vláda založená na jeho osobní moci.
Vašemu argumentu o meziválečném období úplně nerozumím. Horthyho Maďarsko byla vojenská diktatura částečně tolerující i opozici a podobný byl i "sanační" režim, resp. vláda plukovníků v Polsku. Tyto politické režimy byly založeny na tom, co uvádím výše - demokracie je korupčnická a je nutné nastolit vládu pevnější ruky.... Raději bychom se však v naší souvislosti měli ptát, proč polský a maďarský komunismus zejména od 70. let minulého století byly liberálnější než ten náš československý. Ale to je opět otázka přilíš bolestivá, před kterou raději zavíráme oči.
Politikové se mění. V r. 1998, 2006, 2013, 2021 vždy došlo k výměně vlády a změně politických programů. Premiéři byli vystřídáni. Vyměnili jsme Klause, Špidlu, Paroubka, Topolánka, Nečase, Babiše.... Mohli jsme takto, tedy v regulérních a férových volbách, vyměnit komunistického prezidenta Gustáva Husáka nebo generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše? Mohou takto Rusové vyměnit Vladimíra Putina, který Rusku vládně 23 let? Nikoliv. To je snadno viditelný rozdíl mezi demokraciemi a diktaturami.
18.03.2023 20:35:53 | Racek
Nevím, zda ještě někdo v dnešním světě chápe to, kde se ta demokracie vzala a proč .) všichni na tom ujíždí a přitom je to asi ten nejméně fungující styl vlády. Podle mě je nejdůležitějším faktorem to, zda se lidé mají dobře, nejde tedy o to, kdo vládne. Záleží na tom, kdo je tedy u moci pod nějakým krásným i nekrásným jménem pro daný systém vlády. Pokud vím, tak když už je tu tolikrát zmiňovaný a nenáviděný, je asi jediný, kdo projevuje city a emoce nad tím, co se odehrává nejen v jeho zemi. Všichni ostatní jsou psychopaté a evidentní šílenci, kteří by neměli vládnout ani omylem. Bohužel zde platí ten slavný citát: Nezáleží kdo koho volí, ale kdo sčítá hlasy! Důležité je být empatický a citlivý k lidství, což na západě nikdo teď není a o to se budu hádat klidně do krve .)
Zakončím to tím, že lidé jsou naprosto pod kontrolou propagandy a je jedno které! Všechno je to postavené na hlavu, na korupci a represi nás běžných lidí. Nebudu psát kolikrát zde v našem krásném státě došlo k pošlapání ústavních práv a svobod, a když už je tu zmiňovaný opět jistý člověk, tak hned ten náš první vládnul dýl než měl .) lidé ale v záplavě tlaku médií a systému přehlíží do očí bijící zlo. Takže si plně zaslouží toho, kdo jim vládne, je to jedna strana mince a dokud budou lidi takoví jací jsou, jsme v loji kdekoliv na světě .)
18.03.2023 21:30:47 | Constantine
Píšeš v plurálu, neřekneš za koho mluvíš - aha, pozor - občané - kteří, sakrblé?
A hlavně, takto zásadní úvahu ani nepodepíšeš.
17.03.2023 18:48:15 | MonoGame
Díky za komentář. Těmi občany myslím ty demonstrující, nejenom u nás, ale i v zemích západní Evropy či v USA. Ty, kdo by zřejmě nehlasovali pro současnou vládu. K podepsání úvahy.... Tak většina lidí zde užívá nějakou přezdívku. Předpokládám, že "MonoGame" rovněž není Vaše vlastní jméno a příjmení.
17.03.2023 18:57:08 | Racek
Tak buď, prosím, konkrétnější.
Výrazu desoláti se bráníš, tedy vás charakterizuj lépe.
Pojmy jako 'prostí občané', ' nespokojení občané' jsou alibistické.
Ad podpis...
Nepíši zde politické úvahy a rozbory situace.
Přesto jsem měl dlouhou dobu v profilu jméno, město, mail, telefon a odkazy.
Jednoho dne mne jaksi přestalo bavit, že zde všichni rozumbradové nemají v profilu lautr nic. Nada.
Akceptoval jsem tím fakt, že zde to není žádný liter, ale black box pro výkřiky do tmy.
17.03.2023 19:10:17 | MonoGame
Jde o občany, kteří nechtějí, aby jim politik říkal, jak správně mají myslet a jak se správně mají chovat. Kteří chtějí, aby politik jen nabídnul politický program, ale netvrdil o něm, ze tento jediný program je pravdivý a morální. Kteří chtjí politika, který nestanoví nám všem cíl, jemuž se musíme podřídit. Politika, který demokracii považuje pouze za nástroj, jak odstranit tyranii a nikoliv za nástroj pro napravení světa. Politika, který v lidech s odlišným názorem nevidí nepřítele... Jinak kritizovat někoho za anonymitu a sám vystupovat anonymně, mi nepřijde zcela férové. Navíc podstatné by mělo být, co je zde říkáno, nikoliv, kdo to říká.
17.03.2023 19:26:37 | Racek
Anonymitu jsem vysvětlil.
Přeskakuješ řádky?
Takto zásadní postuláty bys měl vždy troubit na vlastní triko,
to je samozřejmá součást toho, co je říkáno.
17.03.2023 19:33:20 | MonoGame
Pod vlastním jménem píšu pouze do dvouměsíčníku Listy (www.listy.cz). Nabídky jsem dříve posílal do deníku Právo, ale uveřejnili pouze dva články, většinu ostatních odmítli, patrně pro nedostatek talentu, jak mi bylo taktně naznačeno (to není zahořklost, asi mají pravdu). Chápu, že to může působit zbaběle, ale zde pod svým jménem vystupovat nebudu... Přesto děkuji, že mé úvahy považujete za zásadní, pokud tedy ten výraz "zásadní" není míněn ironicky :-)
17.03.2023 19:43:09 | Racek
Zásadní je téma - úroveň zpracování, zvláště tu technickou, zde neposuzuji.
Je vidět určitá poctivost v přemýšlení, jakkoliv docházíš k jiným odpovědím,
a to je fajn.
Podpis - nenazýval bych to hnedle zbabělostí, tak jsem to ani nemyslel.
Spíš jde o možnost reagovat lidštěji na lidský názor - něco jako: ' Karle, probůh, co to meleš?'.
Stejně ale velká část problému tkví v omezení osobních hovorů, jež jsou nahrazeny výkřiky na netu.
A to se týká všech, i mne.
17.03.2023 19:53:11 | MonoGame
Ano, ve Vámi naznačovaném smyslu internet politiku i nás skutečně změnil. Politikové netvoří dlouhodobé programy, ale jsou na svých twitterových účtech nuceni reagovat na momentálně projevované názory veřejnosti a na momentální změny událostí, které sledujeme minutu po minutě. To politiku velmi oslabuje a způsobuje znechucení a nedůvěru. To nejsou slova moje, ale současného premiéra Petra Fialy z z r. 2009, tedy z dob, kdy byl ještě politologem. Internet tím, že dal každému možnost se vyjádřit, společnost radikalizoval a vytvořil atmosféru, v níž se těžko hledá shoda. V tomto se internet odlišuje od většiny dosavadních lidských vynálezů. Ty jsme mohli nějak ovládat, nicméně internet se stal jakousi obdobou přírodního živlu, u něhož nevíme, co provede. A vypnout ho již dost dobře nelze.
17.03.2023 20:06:12 | Racek