Dítka v politice

Aktuálně se opět diskutuje snížení věku pro aktivní volební právo, tedy právo volit, a to na 16 let.

Existují mnohá opatření, která, ať již vědomě či nevědomě, nápadně či nenápadně, vedou k oslabování demokracie.

Dnes už se například média nezakazují. Buď se mažou nebo ještě lépe kupují. Popřípadě je koupí někdo, kdo je s mocným spřízněn. Zcela legální postup.

Soudci se ze svých míst nevyhazují. Sníží se zákonný věk, kdy soudce musí odejít do důchodu, čímž se zvýší počet soudců, kteří jsou zajedno s režimem. Opět formálně zcela legální.

Snižování věkové hranice, od které člověk může jít k volbám, je dalším podobným opatřením.

Každý nedemokratický režim se snažil získat mládež. Dokonce vytvářel organizace, kam mladí povinně vstupovali. Oblékal je do uniforem a spoléhal na to, že právě mladí budou aktivní. Včetně udávání. V Orwellově děsivé vizi budoucnosti jsou děti označovány za „zvědy“ a aktivně a nadšeně oznamují závadné chování také u svých rodičů.

Učitelku, která si dovolila mít na rusko-ukrajinský konflikt poněkud jiný názor než vláda, rovněž udali její žáci.

Je prokázáno, že nedemokratické strany měly vždy vysoké procento hlasů mezi prvovoliči. Stalo se tak i u nás v roce 1946 ve volbách, které vyhrála komunistická strana.

Mladí lidé snadněji slyší na slova o lepším světě. Dobře se poslouchají. Proto by snížení věkové hranice jistě pomohlo tzv. progresivistickým politickým proudům, které jsou přesvědčeny, že lepší svět lze "vytvarovat".

Pojďme však pryč od možná přehnaných slov o totalitě.

Ani v demokracii totiž mladí lidé příliš vysokou politickou gramotnost nevykazují. Zůstaneme-li u nás, mladí nadšeně volili například Unii svobody v r. 1998 nebo Věci veřejné v roce 2010. Jak tyto strany dopadly a co po sobě (ne)zanechaly, všichni víme. Vydržely velmi krátce. Jistě tak nešlo o volbu ideální.

Podivnou okolností je i to, že mezi gymnazisty uspořádané „studentské“ volby v r. 2010 vyhrála konzervativní TOP 09, která ve svém programu měla školné. V r. 2012 přitom studenti proti školnému vehementně protestovali.  

V r. 2017 byla pak vítězem studentských voleb Pirátská strana, která je všechno možné, jen ne konzervativní….

Za snížení věkové hranice pro účast u voleb je i stávající prezident České republiky Petr Pavel. Hlava státu říká, že mladá generace má o světě a politické situaci mnohdy lepší přehled než generace jejich rodičů.

Petr Pavel vstoupil v roce 1985, tedy ve svých dvaceti čtyřech letech, do Komunistické strany Československa. Jak dokládá jeho životopis a také to, že v roce 1988 obdržel komunistickou medaili „Za službu vlasti“, byl aktivním komunistou až do r. 1989.  Ve zmíněném životopise uvádí, že svému otci uvěřil, proč vstup vojsk Varšavské smlouvy v r. 1968 byl pro naši zemi přínosem.

Dnes tuto svoji životní etapu prezident republiky sám omlouvá svojí naivitou. To je zcela jistě lidsky pochopitelná a přijatelná omluva.

Avšak životní zkušenost samotného prezidenta Pavla z druhé poloviny 80. let nedokládá, že by šestnáctiletí byli ve svém věku politicky vyspělejší nebo že by o světě měli větší přehled.