Zvířata.... a mluvení

Kdyby zvířata mluvila

Jaké by to bylo, kdyby zvířata uměla mluvit? No dozajista velmi zajímavé….. Prolomilo by to bariéry mezi člověkem a zvířetem….Lidé by se se zvířaty lépe domluvili….A jistě by jim zvířata v mnohém pomohla…
Vlastně…. s mluvením zvířat se dost často setkáváme. V knihách…. Již ve dřívějších dobách to spisovatelé popisovali v bajkách. Například známý bajkař Ezop….
Bajka o lišce, vráně a sýru…. Dost známá bajka, že? Z každé bajky plynulo nějaké ponaučení a vztahovalo se na lidi…
V pohádkách běžně zvířátka mluví. Vezměme si třeba o lišce Ryšce. Tu asi známe všichni…. Princ jí zachránil život a ona mu to oplatila tím, že mu dobře radila a tím mu pomohla získat krásnou princeznu….
Opravdu to není vůbec špatná myšlenka…… kdyby uměla zvířata mluvit….
Bylo by fajn, umět se domluvit se zvířátky co máme doma. My máme například doma suchozemskou želvu a andulku….Asi by bylo hodně zajímavé, co by říkali… Moje mamka by jistě věděla co by byla první slova naší želvy Sáry…… „jéje jéje to mám ale hlad… Šárka mě zase zapomněla nakrmit a dát čistou vodu….. A taky potřebuju čistou podestýlku….. A zimní spánek mi nedopřejí … To je ale život….“
No tak takhle by to asi nějak bylo….
A naše andulka? To je velký mazlíček naší rodiny. Hlavně mého mladšího bratra. No jo, on jí nikdy nezapomene nakrmit a dát vodu. A hodně si s ní hraje. Takže ta by si asi na nezájem nemohla ztěžovat. Možná také maximálně na výměnu podestýlky a na častější koupání. A možná by i řekla, že chce v létě dávat ven na balkon, aby měla přehled co nového venku a také samozřejmě aby si mohla prohlédnout volně žijící ptactvo….Ale před pár měsíci byla nemocná……Mysleli jsme, že nám umře. Tak s ní mamka hned běžela ke zvěrolékaři a ten jí dal včas antibiotika. Dneska už je andulka v pořádku a ve svém ptačím živlu. Kdyby uměla mluvit, hned by řekla co je jí a co jí bolí a bylo by to vše jednodušší….
I když… proč se divíme zvířatům…. V dnešní době i lidé, kteří mluvit umějí si často neřeknou co jim je a co by potřebovali…. Jo je to tak….
A co třeba takový pes? U babičky máme psa – zlatého retrívra. I když je to už dospělý pes, stále je to takový mazlík….Má rád děti, rád si hraje a nerad chodí na vodítku. Ten kdyby uměl mluvit, tak by to možná vypadalo nějak takhle…
„Tak už mě vezměte někdo na procházku, chci se proběhnout a okouknout nějakou tu psí slečnu….ale nejlépe bez vodítka, abych se za nějakou mohl hned rozběhnout na námluvy….“
„Jedeš kočko, ten pelíšek je můj a ne tvůj, koukej zmizet než ti vypráším kožich…..A zmiz od té misky se žrádlem potvoro jedna chlupatá, máš svoje a mojí misky se nedotýkej jasný? Nebo ti to spočítám….. Proženu tě po zahradě.. to uvidíš…“
„Páníček mi koupil něco dobrého k snědku, ňam ňam páreček…, hned mu olíznu obličej na důkaz díků….a copak to má páníček na stole… jo jitrničku? A ta asi není pro mě… CO kdybych se šikovně přichomýtl ke stolu a v nestřeženém okamžiku ji slupl? TO je ale dobrota. Jen mě při tom nesmí chytit….“
„A koukám, že páníček má lepší pelíšek než mám já, má větší a lepší přikrývku… ta moje je už utahaná a oslintaná… co takhle skočit a zavrtat se v jeho pelíšku? Jestlipak by se panička zlobila? Jé na chvíli se tam stulit a zavřít oči….“
„A proč má páníček větší boudu než mám já? A hele auto… to je moje mobilní bouda, hrozně rád se svezu.. tak hup do auta…A proč se panička zlobí, že tam po mě zůstanou chlupy? No co na tom… ona když si vezme na sebe ten svůj králičí kožich…. Tak po ní taky nějaký ten chloupek zůstane ne? A nikdy se proto na ni nezlobí…“
A takhle bychom mohli probrat všechna zvířata a tipovat si co by řekla, kdyby uměla mluvit….
Ale jak je vidět, tohle se stává jen v těch pohádkách….. A taky ve filmech….. Tam nejen že zvířata mluví, ale je to tam tak nějak jednodušší…. A většinou jak kniha tak film dobře dopadne… To není jako v životě….
Takže pokud chceme na chvíli opustit realitu života, kde se zázraky nestávají, ponořme se do děje knihy nebo filmu a vychutnejme si ta kouzla, která obsahují… A věřte, že jich bude víc, nežli jen umění řeči zvířat…