pozn. slunce a dopad

pozn.k básni slunce a dopad.

PŔEDMLUVA
Když je člověk zamilovaný, je svým způsobem Slunce. Září jasně a čistě. Třeba jen chvíli za den, ale přece září...
Září i v září
Září po celý rok...

a dopad

DOMLUVA

Dopad je to nečisté. Něco jako země, která je špinavá a znavená tím, že ji lidé přetváří k obrazu svému. JE to mocná síla, která kazí lásku...
Veřím v to, že lásky na Zemi je čím dál méně, protože na ni není čas. Dopad je svět.
Svět už není nic z těch krásných věcí, které tu byli před námi - voda , zvířata, hory... lesy!!!
Říkám před námi, neboť všech těch krás ubývá. Nemusím ani poslouchat zprávy. Stačí se podívat ven, kde jsme zastavěni paneláky....
nespokojenost
nesoužití
nesouznění s přírodou dopadá nejen na zeni jako takovou, ale především na myšlenky lidí. Dopadá na naši přirozenost. Nejsme přirozeně šťastní, tudíž nemůžeme přirozeně milovat druhého člověka....
Jsem přesvědčená, že lidé se nemohou už upřímně milovat zde tady
...na zemi
Promiňte - neříkám to, protože bych byla nějak pesimisticky naladěná, nýbrž, protože mám oči otevřené. A pokud vyjde přece jen slunce, tak zákonitě příjde i dopad. Tyto dvě části jsou propojené pod záštitou lidí se špatnými myšlenkami, které panují na tomto světě. Lidé by se tedy měli vrátit k přírodě...