Zimní příroda

S pohledem z okna mne přepadnou všelijaké pocity. Tlusté tmavé kmeny, pocukrované bledou pokrývkou a s blýskavou jinovatkou na konci svých větvových vlasů se mi líbí. Sníh, vysypaný na zem ze šedé nebeské peřiny, působí jako dort se smetanou, jen se zakousnout. Místy pod sněhem prosvítá rudovlasé listí, jako by se podzim chtěl připomenout a zmenožnit zimě svou nadvládu, díky níž mám tak skvostný výhled.
I kopce se ledové královně podřídily a vystavují své bílé vrcholky, připomínající nadýchané, čerstvě vyprané polštáře.
Silnice lemující všechnu tu krásu k sobě připoutaly husté černé bláto, to aby nenarušovalo třpytivost, čistotu a neposkvrněnost okolí.
K dokonalosti chybí tomuto pohledu snad jen tma, zářící hvězdy a zlatý měsíc, díky němuž můžeme ve sněhu zahlédnout jiskřivé diamanty a vzácné perly, vytvořené z odlesků nočního světla.