Kreacionismus vs. Evoluce

Kreacionismus vs. Evoluce

Anotace: jedna z mých školních prací na téma, které mě zajímá...

Stejně dlouho jak existuje lidstvo, si lidé kladou otázky: Odkud se vzal život? Z jakého důvodu existujeme a jakým způsobem jsme se na toto místo dostali? A stejně tak dlouho na tyto otázky lidé hledají odpovědi. V nejstarších dobách, které August Comte nazývá mytickou fází vývoje společnosti, lidé měli odpovědi na svoje otázky předem dané, protože odpověď existovala dřív, než existovala otázka. Lidé se nedivili, věřili, že svět a život vznikl z vůle bohů. Mytický svět stavěl na počátek všeho chaos.
Ale s příchodem filosofie ve starověku lidé začali pochybovat. Či bychom mohli říct, že s příchodem pochybování přišla filosofie. Lidé zpochybňovali dosavadní jistoty a hledali jiné odpovědi. Chaos je děsil, přiváděl k úzkosti, lidé hledali logická vysvětlení jevů, aby se zbavili svého iracionálního strachu. Namísto chaosu hledali řád. A jako jeden ze symbolů řádu bychom mohli jistě označit evoluční teorie, které mají počátky již v antickém období u filosofa Anaximandrose. Přes svou nedokonalost byly pro lidi evoluční teorie vysvobozením z úzkosti, neboť přinášely logické vysvětlení života. Ale ačkoliv evoluční teorie existovaly již od starověku, až do poloviny devatenáctého století dominoval mezi lidmi názor, že svět byl stvořen.
Jaký je tedy současný stav vědy ve vztahu k teoriím o vzniku života? Věda nepřipouští jinou možnost než evoluci a toto své stanovisko přenáší na celou společnost. Ale je toto mínění oprávněné? Když jsem se podívala na evoluční teorii blíže, všimla jsem si několika věcí. Je důležité upozornit na to, že existovalo několik evolučních teorií. K těm prvním a nakonec zavrženým teoriím patřil Lamarckismus, který byl nakonec nahrazen Darwinovou teorií. Zajímavé je, že i u této populární teorie, která byla považována za nezvratitelný fakt, bylo nalezeno mnoho mezer a omylů a to dalo vzniknout Neodarwinismu, který se pokouší skloubit teze Darwinismu s nejnovějšími poznatky z přírodních věd. Zdálo se, že evoluční teorie přicházejí s logickým vysvětlením, ale vždy měly mezery ve svých předpokladech. Já jsem striktní kreacionista, nepřijímám tedy evoluční teorii, ani teistickou evoluci, tedy předpoklad, že Bůh své záměry konal prostřednictvím evoluce. Dle mého názoru na světě nepanoval řád, ale chaos poznamenaný drastickými změna na Zemi způsobenými globální katastrofou. Mým cílem zde ale není vyvracet evoluční teorii, toho bych samozřejmě ani nebyla schopná, ale jen poukázat na to, že evoluce je zase a pouze jen teorií, a že není důvod proč evolucionismus tak striktně nadřazovat nad kreacionismus.
Evoluční teorie hledaly pravdu, ale zajímavé je, že stejně jako teorie všech přírodních věd vycházejí z jednoho předpokladu. Toho, že Bůh neexistuje, a tudíž nemohl žádným způsoben do dění světa zasahovat. Jako takový malý doklad pro toto své tvrzení uvedu citát s otevřené korespondence vědce, zastánce evoluce, Jana Zrzavého. „Věda je jako detektivka. Chceme vědět, jak to bylo. Když se v závěru detektivky dozvíme, že pachatelem není domovník, nýbrž satan, cítíme se oprávněně podvedeni, protože takového pachatele jsme prostě detektivními (vědeckými) metodami odhalit nemohli.“ To je na jednu stranu pochopitelné, ale já vidím zásadní problém v tom, že tento předpoklad už vyloučil stoprocentní jistotu na úspěch v nalezení pravdy. Jako druhý argument proti neomylnosti evoluční teorie bych zvolila fakt, že odmítá pracovat s archeologickými i jinými artefakty a výzkumy, které evoluci vylučují či upozorňují na její mezery, a apriorně je prohlašují za falzifikáty. A za třetí, je všeobecně známo, že vědy zabývající se evolucí nemohou pracovat obvyklými vědeckými postupy, neboť zkoumají něco, co už zkoumat nejde. Protože ani věda nedokáže vrátit čas, může evoluce vycházet jen z nejistých předpokladů, že se skutečně všechno postupovalo tak, jak předpokládají. Uvedu příklad: evoluční teorie vchází z předpokladu, že na Zemi nedošlo k žádné globální katastrofě a atmosféra a podmínky na Zemi se vyvíjeli jen velmi pozvolně, což je předpoklad, který ve své knize Darwinův omyl jednoznačně vyvrací Hanz Zillmer. Z toho si můžeme udělat představu, jak neochvějné mohou být předpoklady, na kterých evoluce staví. (Je myslím příhodné uvést, že i kreacionismus má svou vědeckou disciplínu a je vědecky přibližně stejně tak dokázaný jako evoluce, ačkoliv tato opoziční skupina zabývající se stvořením je daleko menší a tyto vědce pochopitelně nikdo nebere příliš vážně.)
Nicméně i přes tyto překážky a nejistoty je evoluce stále jediná obecně uznávaná teorie tohoto druhu. Na školách se nikde nesetkáme s jinými možnostmi. Ba právě naopak. Při zmínce o těchto teoriích je kreacionismus často zesměšňován a bagatelizován. Mluvím ze zkušenosti mnoha lidí i z mé vlastní. To mě vede k zamyšlení, proč lidé této teorii tak věří, že nejsou ochotni ani připustit jinou možnost. Hlavní důvod je, myslím, následující. Možná to bude znít jako klišé, ale s trochou nadsázky se dá říct, že žijeme ve světě, který nám hlásá: „ Prosaď sám sebe, měj se dobře. To je tvůj cíl, a pokud ho nedosáhneš, tak prohraješ.“ Lidé se neptají po jiných možnostech, protože tato jim vyhovuje. Kdybychom totiž připustili, že nejsme na světě náhodou, že tu nejsme jen díky nahodilému sledu událostí, ale že tu jsme kvůli nějakému vyššímu záměru, kdybychom připustili, že máme vůči něčemu většímu zodpovědnost, náš současný životní styl by se rázem stal nevhodným, nerozumným a lehkovážným. Zdá se, že většině lidí současný stav věcí vyhovuje a já je naprosto chápu, proč by také měnili svoje přesvědčení, když všichni rozumní říkají, že evoluce je pravdivá, a ti co to neříkají, jsou považováni a označováni za podivíny a kaliče vody.
Jaké má toto striktní odmítání kreační teorie společenské důsledky? Samozřejmě sem můžeme zařadit upadající morálku a oslabení kladných povahových vlastností společnosti. (Teď se rozhodně nesnažím nijak sakralizovat období, kdy měla moc a monopol na vzdělání církev, protože právě ona rozhodně nešla vhodným příkladem a společnost také vypadala všelijak, jen ne tak jak měla. V současnosti se však setkáváme s opačným extrémem) Dalším jevem, který s tím souvisí, je náboženská netolerance. Neschopnost tolerovat jiný názor. Na tomto místě je třeba ujasnit si pojem tolerance, neboť tou rozhodně nemyslím přístup „Nechám tě žít, ale jsi blázen.“ Věřící lidé (s výjimkou fundamentalistů) jsou přece také přesvědčeni o své pravdě, a lidé nevěřící nejsou z jejich strany považováni za blázny, nejsou nijak diskriminováni ani šikanováni. A uvědomme si, že jen v České republice, která je vůbec jednou z nejateističtějších zemí, jsou necelé tři miliony věřících.
Za vůbec nejsmutnější důsledek odmítání kreační teorie ale považuji lhostejnost a jakýsi druh nihilismu. Už několikrát se mi stalo, že když jsem s někým mluvila o stvoření a o pochybách o evoluci, nedostávala se mi opovrhující a negativní odpovědi, ale něčeho naprosto jiného. „No a co? To je jedno. Nezáleží na tom. U mě se tím nic nemění…“ Takové odpovědi jsou ty nejhorší, vyjadřují totiž naprostou lhostejnost a já jsem přesvědčená, že ukazují, jak se lidem evoluce a s ní spojená náhodnost a neúčelnost našeho života dostala hluboko pod kůži.
V souvislosti s tím bych chtěla vyjádřit přesvědčení, že kreační teorie by měla být jednou z teorií vyučovanou na školách. A to ne primárně kvůli křesťanům či věřícím všeobecně, ale i kvůli nevěřícím, protože i oni mají právo rozhodnout se, které teorii uvěří. Příklad si můžeme vzít ze zemí, kde už je kreační teorie běžně na školách vyučovaná, jako jsou některé americké státy. Protože vyučovat na školách pouze jednu teorii, a přes všemožné nejasnosti je označovat za nezvratitelný fakt, je jako mít politice pouze jednu politickou stranu.











Použitá literatura:
• Evoluční teorie[on-line]. Poslední aktualizace 23. 2. 2009. Dostupný z
• Kreacionismus[on-line]. Poslední aktualizace 7. 4. 2009. Dostupný z
• KÁBRT, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Je kreacionismus vědeckou alternativou evolucionismu? [on-line]. Publikováno online 21.9.2005. Citováno 1. 5. 2009. Dostupný z .
• Odmaturuj ze společenských věd. 1. aktualizované vyd. Brno : Didaktis, 2004. ISBN 80- 86285-68-5.
• PETŘÍČEK, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie. 2. vyd.. Praha : Hermann a synové, 1992.
• ZILLMER, Hans. Darwinův omyl. 1. vydání. Praha : Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-879-0.
Autor Magna, 25.10.2009
Přečteno 1054x
Tipy 1
Poslední tipující: ewon
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Nikdo nikdy nevysvětlil evolučně počátek světa a lidské pokusy "rozpitvat přírodu" ji evidentně nezachraňují.

24.03.2010 09:11:00 | Lilien

líbí

...jinak si myslím, že přít se o ono *sedm dní v našem dnešním smyslu* a *jsou všechny události popsané v náboženských textech nachlup pravdivé a možné* nemá vejšku - v tom jádro sporu nespočívá.

30.01.2010 11:46:00 | pamp_elka

líbí

Myslím,že kreacionismus a víra mají také svá úskalí.... George Bush si byl jist, že jej při válkách s arabským světem vede Bůh- stejně jako si tím jsou jisti jeho protivníci v Talibanu /a to zůstáváme pouze u konfliktů světa křesťanského, je zde ještě Čína versus Tibet a mnoho dalších/....... Mrzuté je, že člověk si pak snadno plete vůli svou, vůli těch, kdo jsou systémem povýšeni do pozice božích tlumočníků a......vůli boží. :) tedy, situace dovoluje ještě jiné interpretace - například že Bůh nás nechává, abychom se vzájemně mydlili, přičemž se ukáže mechanismem evoluce, kdo s koho...nebo... ještě hodněkrát jinak, podle úhlu pohledu.

30.01.2010 11:44:00 | pamp_elka

líbí

Já bych byl opatrný... jednou jsemt aky dostal do ruky jednu kreacionistickou kazetu, která velmi zavěceně ukazovala, že do Noemovy archy se vešla všechna zvířata. Podávali tam velmi objektivní výpočet, počítali velikosti jaké zabere slon, hroch, medvěd, liška a tak pokračovali a pokračovali, až to sečetli a zjisztili že se do archy bezpečně vejdou.
Akorát pak to zapoměli vynásobit dvěma, protože zvířat měl být pár a ne jednotlivec a zapoměli vynásobit sedmi čisá zvířata, kterých mělo být sedm párů...
To jen tak o objektivitě dnešního kreacionismu - a pozor, kazetu vydal švýcarský "profesor" Wilder Smith, tkerý je považován za vedoucího představitele kreacionismu.
Byl bych opatrný na teorie, kteér vznikají opačně - tedy že nejprve mám vymyšleno, jak to bylo a pak pro to hledám důkazy. To je bohužel i kreacionismus, ale i Darwin. Pokud člověk nepracuje obráceně, tedy že nejprve nahromadí obrovský materiál, zpracuje ho a nakonec na základě výsledků vysloví teorii, tak už nepracuje s rozumem, ale s vírou. Nic proti víře...

Darwin na počátku posbíral rozsáhlý faktografický materiál a na základě něj vyslovil teorii. Později z toho ledacos vypadlo a zjistilo se že je to jinak a dneska už se jen paběrkuje na té jeho myšlence, protože je nepohodlné hledat nový způsob... a tak se razí nová štola na konci staré i když je stále jasnější, že se razí špatným směrem, protože stříbro došlo...
A mít odvahu vylézt na začátek a razit novou chodbu, to není vůbec samozřejmé.
Stejnou věc ale vytýkám i kreacionistům. Vzít si Bibli, která mluví o zemi upevněné na sloupech, o pobíjení nepřátel včetně jejich rodin a rozdělit ji na věci, které se nám do kreacionismu hodí a které se nehodí, to je druhá slepá chodba.
Bibli můžeme brát fundamentalisticky, tedy i kreacionisticky, ale pak berme stejně fundamentalisticky nejen výroky o stvoření světa, ale také o ploché zemi, o zabíjení čarodějnic a o tom, že za rouhání je smrt nejen pro rouhače ale i celou jeho rodinu. Berme pak stejně fundamentalisticky i Davidovy bohatýry, kteří jedním máchnutím prokláli oštěpem 800 nepřátel.
A nebo ji berme jako text náboženský, misijní a povzbuzující, který nemluví o fyzice ani chemii a ani o geologii, ale o rozpoložení ducha a duše. Pak berme Bibli jako náboženskou zprávu lidí, kteří dělali své zkušenosti s Bohem a z nedostatku trefných slov používali jazyk alegorický a mýtický.

Ale buď platí jedno nebo druhé... těžko existuje někdo dostatečně kvalifikovaný, kdo umí v Bibli oddělit bohatýra ohánějícího se že zabíje 500 jednou ranou od potopy světa a říct, co je popis alegorický a co je popis skutečný.

05.01.2010 09:58:00 | Daniel S.

líbí

já si myslím, že se tě snažím přesvědčit, protože nesouhlasím s přesvědčením, které jsi získala od někoho jiného- písmo svaté -wikipedie (ani jeden z článků jsem nečet celý, ale troufám si tvrdit, že s nimi souhlasím- tady vidíš typický případ předsudků):
"tvůj pohled":
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hans-Joachim_Zillmer
můj pohled:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_dcer_Evin%C3%BDch

Je těžké vidět pravdu. (samozřejmě každá strana si myslí, že jí má)

09.11.2009 17:47:00 | ewon

líbí

jsem ráda,že moje úvaha vyvolala velké odezvy :-)

tak za prvé: věd je mnoho a kreacionismus je jednou z nich, i přes to, že ho někdo může považovat za pseudovědu. Zabývá se mimo jiné i hledáním důkazů o stvoření i o jiných "biblických" událotech. Dokonce, to mě zaujalo, existuje muzeum zaměřené na důkazy stvoření (viz kniha Darwinův omyl).
***
Přírodní vědy vycházejí z toho, že Bůh neexistuje,- u některých směrů je to naprosto pochopitelné- Darwinismus by těžko mohl trvat na svých závěrech, kdyby možnost Boha připustil, ale myslím, že některé přírodní vědy jsou Darwinismem neadekvátně moc "naočkované"... (to souvisí samozřejmě s pozitivismem a další filosofií 19. století) Kreacionismus naopak vychází z toho, že Bůh existuje. Taky má pro to své důkazy...hmotné, "pozitivní" i nehmotné- které teprve až v moderní době přestávají hrát svoji úlohu. Ale mým záměrem zde nebylo vyvrátit Darwinovu teorii, ale jen poukázat na to, že je to POUZE teorie, a že není dobré odmítat ty ostatní.
***
Pokud jde o "moje dašlší námitky" nejedná se o moje námitky, protože nejsem věděc a danou problematikou se zabývám vlastně pouze laicky. Tato tvrzení pocházejí z literatury, kterou jsem používala a na kterou jsem zodpovědně poukázala v závěru mé úvahy. (a to především kniha Darwinův omyl)
***
Ty následky jsou SAMOZŘEJMĚ následky odmítání boží existence, ale proč je odmítána? Protože někdo před časem přišel s evoluční teorií a řekl, takhle to je "vypočítali jsme to", "objevili jsme to" a "je to fakt..." můžete si na to sáhnout a lidé si řekli, to je dobře, tohle je pro nás snadnější...
***
Věřím ve stvoření, jako mnoho dalších a jiní lidé (jako mnoho a mnoho dalších) věří v evoluci, ale bylo by možná dobré poukázat na to, že většina lidí, kteří věří v evoluci v ní věří jen proto, že jim to bylo předkládáno jako jediná možnost a navíc se nad tím nikdy nezamysleli, protože to, jak život vznikl je jim v podstatě šumafuk... nepopírám, že i mnoho křesťanů přistupují ke stvoření jako k automatické pravdě, ale v křesťanských kruzích se toto otázkou zabývá procentuélně mnohem víc lidí než zastánců evoluce... -tak to říká má zkušenost)
***
Já osobně jsem se otázkou vzniku světa zabývala celkem dost a stále se o to zajímám, něco jsem o tom přečetla a pro kreacionismus jsem se rozhodla nejen proto, že mu věřím, ale i pro důkazy, které mi byly předloženy.

31.10.2009 19:57:00 | Magna

líbí

evoluce a kreacionismus
co se týče společnosti mám pocit, že člověk žije celý život v mýtech, alespoň většina lidí. Několik vnímavějších a originálnějších si dovolí zpochybňovat autoritu, a je otázka, jestli oprávněně.
Můj postoj naporosto nezdůvodněný je víra v evoluci. Kreacionismus mi připadá jako absurdní nesmysl, nebo spíše jako takový test víry (křesťanů) (vadí např. jiným náboženstvím, že jsme z opic? můj přehled tam rozhodně nesahá).
Otázka pravdivosti jakékoli teorie- zjistil jsem, že v tom mám poměrně zmatek, ale obecně jde o to, že by se věda měla postupně přibližovat k pravdě- u kreacionismu (můj problém) nevím z čeho vychází- pokud to z toho, že nějaké druhy stvořil Bůh, tak jak někdo může vědět? pokud jen poukazuje, že "Darwin" má nějaké díry tak pravděpodobně má, ale je to jako tvrzení, že existují draci, když jsme nepoznali všechny brouky v amazonském pralese.

společenská otázka
Souhlasit s evolucí, ale podle mě neznamená přijmout pohodlný názor o právu silnějšího (byť to tak bylo dříve interpretováno), podle mě je to snaha věřit tomu, co se učíme ve škole a obecně autoritám, tzn. že křesťan věří křesťanství a člověk z ateistického prostředí spíš vědě. Prostě nepřemýšlí a nepochybuje (jako v mýtickém období).

Jiná otázka je, jak se projevuje ztráta náboženství, odlišně řečeno ztráta víry, na moderního člověka . Tohle je poměrně silné téma v literatuře a ve filozofii, i když myslím, že nihilisti byli už v Řecku, spojuju si je nejvíce s 19. stoletím- Dostojevského Běsy například, Masarykovy práce, ale to asi není podstatné a mám k tomu ještě míň zdůvodněný postoj než k evoluci.
Zhruba řečeno: já náboženská dogamata těžko přijmu, ale víra jako taková lidem asi spíš pomáhá, vědecky a hrubě bych řekl, že to je taková psychoterapie.

25.10.2009 21:00:00 | ewon

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel