Když příroda pláče

Co slovo příroda vlastně znamená?
Pro mou osobu to znázorňuje drahokam, přímo diamant. Je zvláštní. Je klidná, ale i bouřlivá. Krásná, ale i strašná, milostivá, ale i krutá. Navždy bude nepochopenou, bohudík nebo také bohužel.
Jak přírodu poškozuje a ohrožujeme?
Dala nám toho hodně, i vzala dost . Vyskytuje se na naší Zemi spousta lidí, kteří si nedokáží toho co příroda pro nás dělá vážit, ale právě naopak ji pořád ničí a poškozují. Dalším problémy nám činí jaderné elektrárny, ale nesmějí chybět ani tepelné. Ty sice nevybuchují, ale za to ničí životní prostředí výpary, které jdou z těch velkých komínů. Existuje zde také i spousta továren, které znečišťují přírodu hned několikrát. Za prvé svými výpary jako elektrárny, ale taky například jsou-li postaveny v blízkosti řek, jezer, potoků, vypouštějí škodlivé látky do vod. U nás takovýchto lokalit existuje hned více. Navíc nejen v naší zemi se vyskytuje spousta obalů jako plasty, plechovky a sklo, které by se měly třídit a v největší míře taky i recyklovat. Ničení životního prostředí není jen problém naší republiky, nýbrž celosvětový. Stačí pár příkladů, které mluví za vše. Kácení tropických pralesů, které by se dalo zastavit v případě, že by především podnikatelé nebyli tak lační po penězích, skleníkový efekt, způsobují výfukové plyny aut, nedokonalé spalování uhlí aj. Ve svém věku ještě těmto problémům ne zcela rozumím, a ani se o to nijak zvlášť nesnažím, ale uvědomuji si důležitost těchto věcí a vím, že by se s tím mělo něco udělat. Na co třeba potřebujeme dřevo tropických stromů? Abychom se nábytkem z něj chlubili přátelům? Přece nám bohatě postačí obyčejný smrk nebo dub. K čemu nám jsou kožichy ze zvířat, kly ze slonů,...? Zahřejí nás? Poslouží nám jako trofej nebo ozdoba? Konečně by se všichni měli probudit a začít něco dělat, zachraňovat co se dá, než bude pozdě. Pak nezbude než jen litovat, že se s tím něco neudělalo v čas.
Kdy a jak nám ukáže svůj pláč?
Já si myslím, že to jde mnoha způsoby. Jedním ze způsobů jsou rozsáhlé deště, které většinou nemají konce. Po těchto deštích jsou ve většině místech povodně. Další věcí, která se nyní vyskytuje docela často i v médiích jako noviny, časopisy, televize, ale i na internetu je takzvané globální oteplování a tání ledovců. Tyto ledovce pak ohrožují i některé lodě, které plují těmito vodami. I vlny Tsunami, se nyní v této době vyskytují častěji. Často se také dozvídáme o problémech se sopkami, které začínají svou činností ohrožovat blízké města a vesnice.
Co bychom měli dělat, aby nám tak často ten pláč neukazovala?
Vážit si ji, ne jen bezohledně využívat a ničit. Vždyť nám poskytuje vše co potřebujeme, vše po čem toužíme. A my? Jen čerpáme, bez díků a vděčnosti. Už jsou tatam ty doby ve kterých jsme ji uctívali a klaněli se před ní. I když v posledních letech si začínáme uvědomovat, jak moc je pro nás důležitá a jak krásná a čistá je. Atak vznikají různé organizace a pozornost se k ní opět obrací. Civilizované státy si už pomalu začínají uvědomovat její význam a impozantnost. Nejsem si ale jistá, jestli to napraví všechny škody, které jsme napáchali. Vždyť žijeme v době jaderných pum a atomových zbraní. Ještě obrovská část světa je k ní bezohledná.
Nevím jestli někdy budeme natolik vyspělí a pochopíme, potom snad budeme žít v míru a v souladu s přírodou. Odhodíme materiální život a budeme se soustředit na duchovní. Možná, snad jednou, doufejme že to tak dlouho příroda vydrží, že bude tak trpělivá.
Potom tu bude ráj. Je naším darem, darem o který se musíme pečovat, nejen kvůli příštím generacím, ale hlavně kvůli ní samotné.