Jak žít

Žiji jako zvíře, přemýšlím jako zvíře a chovám se jako zvíře, protože být zvířetem je mnohem krásnější a jednodušší než být člověkem. Člověk na vše pohlíží příliš složitě, život je pro něj moc krátký a tak spěchá. Já se na to však dívám z pohledu zvířat, užívám každý den. Každá vteřina života je pro mne zvláštní a nová. Člověk žije na dny a na měsíce, zvíře žije na vteřiny a na minuty.
Každý člověk by se měl na chvíli zastavit a naslouchat. Možná by přišel na to, že jsou na světě skutečně mnohem krásnější věci než doposud stačil při všem tom shonu poznat a nebude se jich chtít vzdát. Myslím že jediným vysvobozením člověka je, poddat se přírodě a pokusit se jí naslouchat. Lehnout si do trávy a uvolnit se, otevřít mysl a nechat do sebe vnikat tu pozitivní energii. Nechat se jí prostoupit a pak se zhluboka nadechnout, podívat se na nádherný západ slunce, sledovat opodál se pasoucí koníky, kteří se uvolněně pasou na kousku trávy, a pokusit se v sobě najít stejný klid a mír. Užívat si každou minutu, každou sekundu té nádhery.
Jedině tak si možná lidé uvědomí o co vše přicházejí a hlavně co vše dokáží svým uspěchaným životem zničit. Jedině tak si uvědomí, pravou cenu toho, co se nachází kolem nich a co vlastně nikdy v životě neviděli, protože na to prostě nenašli čas. Jedině tak můžou konečně prozřít a uvědomit si, že vlastně jsou jen součástí té nádhery kolem a tím že se jí snaží ovládnout přicházejí o ty nejkrásnější chvíle a zážitky svého života. Přijdou i na to, že berou budoucím generacím šanci tuhle nádheru a dokonalost uzřít a pocítit to opojení krásou přírody a světa, na kterém mají to štěstí žít.
Svět by se tak stal skutečně mnohem krásnějším a příjemnějším místem pro každého člověka ale i pro tvory, co jsou nuceni žít v jeho blízkosti a snášet následky jeho touhy po dokonalosti a moci. Zkusme se tedy všichni zastavit, aspoň na malou chvilinku, a pokusit se naslouchat. Nám to zas tolik neublíží a této nádherné zemi to možná prospěje.