budoucnost???

Představte si,že máte možnost vidět svět za 200 let.Vidíte všechno z výšky a dohlédnete úplně všude.Máte takové obrovské domácí kino.Než ho zapnete,nasypete si ještě do misky trochu popcornu,usednete s colou v ruce do přistaveného křesla a zapnete.Obrazovka je obrovská a je celá kolem vás.Těšíte se,že se podíváte do krásných měst ne nejrůznější památky nebo do nespoutané přírody,budete se potápět se žraloky v modrém průzračném oceánu.Přáli byste si navštívit domorodce v Africe,chvíli si pohráli s ledními medvědy a poté prolétli s racky.Máte chuť poznat všechna místa ne Zemi a vidět všechny způsoby žití,různé kultury,ale ejhle…
Zapnete televizi a zkoprníte strachem a zděšením.Místo plánované procházky zeleným pralesem se procházíte vykáceným strništěm kde na vás cení zuby obrovské pařezy,dřív vysoké a ničím neohrožené stromy.Cestou míjíte kostry všech druhů zvířat.Vedle vyschlého koryta malé říčky vidíte umírat nejspíš posledního tygra.Neúprosně na něj svítí slunce.On umírá a při tom se lísá ke svému mrtvému mláděti.Má hlad,je vystresovaný a úplně slabý a vy mu nemůžete nijak pomoci.Točí se vám z toho parného odpoledne hlava a proto jdete dál.Chcete si zajít do města,shodit ze sebe tu úzkost,ale chyba lávky.Město je úplně prázdné.Dříve domov milionů lidí,dnes jedna velká díra prolezlá krysami,které navíc v noci svítí.Na hřišti není slyšet dětský smích ani zvuk fotbalového míče.Jen se ve větru houpe stará rezavá houpačka.Procházíte utichlými a smradlavými uličkami a uslyšíte vzlykot.Podíváte se odkud vzlykot přichází a uvidíte před sebou malou holčičku.V ruce drží panenku a pláče.Je úplně sama v celém městě.Má obličej posázený puchýři a je vyzáblá.Čeká jen na smrt jako ten tygr.
Ani z potápění se žraloky nic nebude.Moře je jedno velké mastné kolo ropy.Nad hladinou trčí hory odpadků a občas zahlédnete jaderný reaktor.Na pláži umírají poslední kusy delfínů a tuleňů.Jen kmitají ploutvemi a občas zalapají po dechu.V jejich očích uvidíte strach a lesklou slzu,která je poslední věcí,kterou za svůj život stihnou udělat.Na hladině plavou mrtvoly mořských živočichů.
Nebe je zatažené a má v sobě divný nádech.O kousek dál,v horských oblastech Afriky křičí o pomoc poslední zbývající lidé.Mají napuchlá břicha a krví podlité obličeje.Někteří mají dokonce jedno oko nebo tři ruce.Křičí zděšením,strachem,nenávistí a výčitkami.Vědí,že za to můžou oni.Ano lidé.Dívají se na oblohu bojí se ho.Toho nebe,které má v sobě pach smrti...

I já,i ty jsme toho příčinou

Lukáš Filip